Nedaleko Prahy pilot zpozoroval toho nejobávanějšího soupeře, německý Messerschmidt Me 262. Tato německá stíhačka byla dost možná nejlepším letounem války a pro každého spojeneckého pilota byl takový sestřel obrovským úspěchem, protože Me 262 byl mnohem rychlejší než americké stroje. Spojenci proto pronásledovali tyto stroje až na letiště, kde je napadali při pokusech o přistání. Právě při takovém útoku nalezl Raymond Reuter nedaleko Boršova smrt. Toto místo připomíná malý památník, u kterého se v sobotu sešli lidé při vzpomínkové akci. Jedním z nich byl šestadvacetiletý Michal Hojda z Českých Budějovic.

Poučení z historie

„Chodím na toto místo častěji v roce. Nejen, když se kladou věnce k památce padlého pilota. Historii je třeba si připomínat a poučit se z ní. Vzít si z ní to dobré a nenechat probudit to špatné," komentoval s tím, že je dobře, že podobné akce si svou tradici udržují.

Michal Hojda se zajímá o válečnou historii a je členem vojenského klubu. „Děláme spíše motocykly a lehkou techniku wehrmachtu. Letadla se přece jen nevejdou do garáže a je to nákladnější," usmál se.

Michal Hojda, kterého zajímá nejvíce doba první republiky, se zamyslel nad tím, že je zvykem stavět památníčky jen spojeneckým letcům. „Řadový voják nemá na výběr. Poslouchá rozkazy. Úcta by se měla dostat všem padlým. Ať vítězům, nebo poraženým," řekl přesvědčeně. Průběh celé akce si pochvaloval i boršovský starosta Jan Zeman. Litoval jen, že nedošlo na připravovaný přelet letadel. „Ještě ve čtvrtek potvrdili, že dorazí, ale nedá se nic dělat. I tak byla povedená," hodnotil spokojeně. Hlavním lákadlem byla návštěva českobudějovického Veteran car clubu. „Přijelo rekordních patnáct jeepů. To bylo skvělé," dodal starosta Zeman. Radost mu udělalo i to, že celé setkání bylo spíše neformální akcí. „Přišlo hodně lidí s dětmi, místní i přespolní, také hodně chatařů z okolí Boršova. Mám radost, že se celá akce povedla. Hrdinů si musíme vážit. Až se nedokážeme postarat o mrtvé, bude to začátek konce," pousmál se starosta s tím, že hřbitov je v každé obci lakmusovým papírkem.

„S úctou k mrtvým roste a padá morálka lidí. Nebojím se ani toho, že by památník mohl někdo poškodit. Chodím tudy třikrát týdně běhat," uzavřel starosta Jan Zeman s úsměvem.