Englův dům stojí na západní straně Pražské třídy č. 15. Na dobovém snímku je to dvoupatrový dům vpravo, kolem něhož právě jede tramvaj linky „P". Za domem směrem ke Koldomu se dnes Pražská větví na ulice Holečkovu a Staroměstskou. Původní dům nechal v roce 1883 přestavět a zvýšit učitel Rudolf Engel.

Dům je spojen s historií Jirsíkova českého gymnázia, českou hudební školou, německou lesnickou školou a Poštovním úřadem 4. Počet studentů Jirsíkova gymnázia, to bylo od roku 1871 ve státní správě, neustále rostl tak, že budova ve Skuherského ulici nestačila. Ve školním roce 1881/1882 byla proto najata pro 5. paralelku místnost v domě pana učitele Engla a následujícího roku se ještě pronajala další místnost na Pražské ve dvoře pana Trägra. Ani to nestačilo. Rudolf Engel na vlastní náklady vystavěl na své zahradě novou budovu pro 6 paralelek za přiměřené nájemné. Budova byla otevřena počátkem školního roku 1883/1884 a umístěno v ní 6 pobočných tříd. V tomto objektu, dnes Pražská 17, byla v nové době zařízena mateřská škola.

Krátce po zahájení školního roku bylo vyučování u Englů pozastaveno, poněvadž učitel Engel zapomněl žádat o kolaudaci a c. k. úřady školu zavřely. Kolaudace potom řádně proběhla. Vyučovalo se pár dní nouzově v jídelně semináře. Ve školním roce 1884/1885 bylo v gymnáziu celkem 599 studentů. Do Englova domu docházeli studenti 20 let, než se v Jírovcově ulici postavilo v roce 1903 nové gymnázium.

V roce 1903 si najala uvolněné prostory Englova domu Česká hudební škola Matice školské do doby, než byla postavena hudební škola v Otakarově ulici. Englův dům koupila obec budějovická od Marie Englové dne 31. srpna 1907 za 120.000 K. Dům si od obce pronajala německá lesnická škola, která do té doby sídlila jako soukromá škola v zadním traktu domu U tří korun v České ulici. Na Pražské už měla lesnická škola statut veřejného učiliště a roku 1910 se z jednoleté školy stala dvouletou. V domě byl také zařízen internát. Původně byla tato jednoletá lesnická mistrovská škola založena v roce 1899 při německé rolnické škole v ulici Na sádkách. Roku 1905 se lesnická škola osamostatnila a přestěhovala do domu U tří korun. U Englů působila potom Vesna.

V době 1. světové války zřídilo město v části domu chudobinec. Lesnická dvouletá škola s vyučovacím jazykem německým byla zrušena v roce 1923. V Englově domě sídlily též třídy staroměstské obecné školy. Mezitím si v zahradě u Englů vybudoval zámečnickou dílnu a slévárnu Jan Nožička (to ještě nebyla proražena Holečkova ulice na Haškovu). Postupně se z areálu Englova domu odstěhovala firma Jana Nožičky a školy. Dům v majetku obce zase sloužil k obytným účelům. V roce 1932 bydlelo v Englově domě s hlavním průčelím na Pražskou celkem 42 dospělých osob. V domě byly tzv. lepší byty. Bydlel tu např. městský lesní ředitel František Peřina s rodinou, berní tajemník Jan Beneš s rodinou, rodiny vedoucích zaměstnanců státních drah Karla Melky a Karla Tichého, úředníci radnice a další. V přístavbě, ve které bývaly třídy gymnázia, žilo v dělnických bytech 9 dospělých osob s rodinami.

Roku 1935 se do Englova domu přestěhoval z ulice 28. října Poštovní úřad 4. Sídlil v přízemí do roku 1982, kdy se na Pražské vedle Družby postavila nová pošta. Po roce 1945 se v domě usadila Stavební místní správa pro úpravu řek Vltavy a Malše. Na jeden dům je toho stran historie a střídání institucí dost. Tramvaj, která jede po Pražské, podle nastavení kladky směrem z Mariánského náměstí, bude stavět na zastávce u bývalého Knappova dvorce, kde dnes stojí Koldům. Ve špičkách mívala tramvaj vlečňák. Vozovka Pražské vypadá hrozně. Dlažba se objevila až před rokem 1928.

JAN SCHINKO