Učitelka v pekle obléká kožich po prababičce

Peklománie má v Borovanech tradici už od roku 2008. S nápadem na akci tehdy přišli Jan Nýdl a jeho sestra. „Chtěli jsme udělat něco, co tu ještě nebylo. Vymysleli jsme tedy, že ukážeme dětem, jak vypadá život v pekle. Nesnažíme se je strašit, naopak předvádíme, že se čerti mají dobře," popisuje Jan Nýdl.

V pekle na návštěvníky čekají krátké hrané scénky. Na začátku například uvidí čertí dispečink, který zaznamenal hřích a proto vysílá na Zemi pekelníka. Následuje pohled do čertovské kuchyně, školy, lázní nebo mučírny. Základní kostru příběhu vymysleli organizátoři sami, všechny kulisy jsou dílem účinkujících.

Celkem v Peklománii vystupuje šedesát lidí. Jedním 
z nich je Tomáš Malík, který má již několik let roli Belzebuba. „Jsem vlastně po Luciperovi druhý nejvyšší pekelník. Vážím děti a podle toho určíme, jestli byly hodné. Je to fajn role, užívám si jí," říká.

Kostým si vyrobil sám z toho, co doma našel, případně vyrobil. Obléká tak kožich, chlupaté kalhoty, čepici s rohy a nesmí chybět řetěz. „Je 
v tom docela teplo a musím přiznat, že zvlášť ke konci turnusu už je vystupování poměrně náročné. Ale baví nás to," doplňuje.

Pravidelnou účinkující je také Eliška Hluštíková. Ta na svou roli povýšila. Začínala jako žačka v pekelné škole, dnes je z ní učitelka. „V naší scénce mluvíme o čertím ocasu. Text není náročný. Letos už jsem ho vůbec neučila, za ty roky si ho pamatuji," vypráví. I ona má kostým z vlastních zdrojů, obléká tak mimo jiné kožich po prababičce.

Mezi největší místnosti pekla patří kuchyně. V té vládne Martina Koubová. „Vaříme tu cmundy s fazolkami 
a háďátky, abychom si to zpestřili. Děláme ale také speciální pizzu, protože jsme pokrokoví," ukazuje s úsměvem 
a dodává, že v kuchyni vaří od nepaměti, ale pořád ji to baví.

Všichni účinkující jsou členy místního sboru dobrovolných hasičů. V pekle má roli také zhruba dvacet dětí. Podle Jana Nýdla není problém sehnat na každý rok potřebný počet lidí. Stejně tak se používají již osvědčené rekvizity.

Během let si Peklománie získala mnoho diváků. „Takový úspěch jsme nečekali. Na začátku to bylo jenom pro Borovanské, ale hodně se to rozkřiklo. Nyní k nám jezdí lidé 
z celé republiky, autobusy 
z Prahy, měli jsme tu i zájezd 
z Rakouska," uvádí Jan Nýdl.

Příští rok však čeká Peklománii velká změna. Bude totiž muset opustit prostory ve spodní části nádvoří zámku, protože město zde chce začít budovat pivovar. „Máme ale už slíbené nové místo, které by mělo být o něco větší, takže myslím, že díky tomu můžeme peklo ještě vylepšit," uzavírá Jan Nýdl.