„Klasika jsou počmárané sedač᠆ky a nalepené žvýkačky. Často je to uvnitř i polité a zapatlané. Mám pětiletého kluka a v takovém prostředí ho nechci ani posadit, Raději celou cestu stojíme. Nevíte, kdy si dá ruce do pusy a pak je lepší, když se drží mě, než aby sahal na cokoli okolo," je přesvědčená Markéta Sakařová z Šindlových Dvorů.

Problému si je vědom i Slavoj Dolejš, místopředseda představenstva pověřený řízením dopravního podniku. „Chápu stížnosti lidí na čistotu, i mně vadí pocit, že bych se v autobuse či trolejbuse mohl ušpinit," připouští.

Chce proto systém úklidu budějovických vozů změnit. „Každodenní úklidy se dělají večer. Za tak krátkou dobu se vůz uklidit nedá, navíc v noci se  těžko kvalita všech vozů kontroluje," míní Slavoj Dolejš. „Rád bych zavedl úklidy přes den, navíc jednou týdně a měsíčně další komplexnější úklidy. Potřeba je také změnit systém kontrol při přebírání vozu," myslí si.

Pověřený ředitel dopravního podniku má i jasnou představu o výsledku práce úklidových čet. „Budeme požadovat jinou techniku i úklidové prostředky. Podmínkou je jejich ekologičnost, ale také kvalita. Chtěl bych docílit, aby po měsíčním velkém úklidu vůz dlouho voněl. Jsou metody suchého vysávání. Zvažovali jsme i vůně do autobusů, jsou sice nákladné a je problém s jejich umístěním, aby je cestující neničili, ale tuto možnost také nezavrhujeme," naznačuje Slavoj Dolejš.

Podle jeho propočtů by kvalitnější očista prostor pro cestující neměla znamenat ani vyšší náklady. Dopravní podnik nyní investuje ročně 1,5 milionu korun do úklidu vozů.