„Češi jsou vstřícní, pomáhají, nikdy jsem s nikým neměla problémy. V tuhle chvíli jsem smutná z toho, co se děje na Ukrajině. Je to obrovská tragédie, nikdo s tím nepočítal. Nechtěli jsme nic takového zažít, ani Rusové ani Ukrajinci,“ naznačila Adriana Muchychka úvodem.
Soucítí hlavně s matkami na obou frontách války. „Je mi jich hrozně líto, především matek vojáků, kteří umírají na Ukrajině. Každý máme dítě. Válka je neštěstí, hrůza pro všechny,“ odmlčela se.
Nešťastné osudy
Lidé, které do Čech přichází, museli všechno opustit. „Nevědí kam jít, co dělat, jaký tu začnou život,“ uvedla Adriana. Každý si s sebou nese vlastní smutný příběh. „Potkala jsem na cizině (pozn. red. oddělení pobytu cizinců) ženu. Odjížděla s rodinou z Ternopila, její maminka v té době dostala infarkt a zemřela. Ona se celá klepala a vyčítala si, že ji ani důstojně nepohřbila,“ poznamenala.
Do České republiky se stěhovala za manželem. Na Ukrajině zůstala její máma, sestřenice a širší rodina. Žijí asi šedesát kilometrů od slovenských hranic v Zakarpatí, kde je relativně klid. „Nestřílí se tam, lidé tam pomáhají uprchlíkům a naší armádě. V současnosti místní ubytovávají utečence ze zasažených lokalit, z Kyjeva, Charkova i Ternopila,“ přiblížila.
Doufá, že brzy přijede
Její maminka sleduje televizi, kdyby ji nezapnula, tak neví, že je válka. „Jediné, co pozoruje, je, že cesty hlídají vojáci a policisté. Vyprázdnily se obchody, zmizely základní potraviny jako mouka, nedají se vybrat peníze z bankomatu, nelze natankovat benzín,“ vysvětlila.
Přeje si, aby maminka za ní přijela a byla v bezpečí. „Je to moje jediná máma, kterou mám. Slíbila, až vyřeší, co má, takže přijede. Čeká na dvě rodiny z Charkova, kterým poskytne svůj dům jako dočasné ubytování, a pak bude cestovat za námi,“ naznačila Muchychka.
Lidé v Zakarpatí kromě dočasného azylu připravují zásobovací balíčky s potraviny pro vojáky. Odcházet se těm starším nechce. „Mám strach, že spadne jedna raketa, a už to nepůjde vrátit. Střílí se už ve Lvově, to je kousek od polských hranic, chci mít mámu raději u sebe,“ podotkla.
Podle ní se v lokalitě hromadí lidé. „Za tu krátkou dobu se ve vesnici odkud pocházím ubytovalo na 1500 lidí prchajících z krajů, kde se válčí. Všechny je přijali a postarali se o ně. Jde o Ukrajince, kteří nechtějí opustit zemi, ale uniknout z válečné zóny,“ dodala na vysvětlenou.
Všichni nabízí pomoc
Těší ji všeobecná pomoc a solidarita ostatních. „Spoustu známých mi nabízelo, že pro ni dojedeme na hranice. Sama jsem se zaregistrovala na pomoc Ukrajině jako tlumočnice do ukrajinštiny a ruštiny, kdyby mě někde potřebovali, ráda pomůžu,“ zmínila Ukrajinka, která pracuje na reklamačním oddělení ve skladu.
Zůstává kvůli dětem
Od čtvrtka nemůže v klidu spát, jíst. I když je v Čechách 15 let, je to její vlast a její krajané, kteří bojují za svou svobodu. „Kdybych tu neměla děti, tak bych si vzala do ruky automat a šla bych jim pomoci! Nikdy jsem si nedokázala ani představit, že naše děti tohle někdy zažijí,“ poznamenala Adriana.
Novodobý nacista
Sleduje živé přenosy přímo z Ukrajiny. „Nedá se na to koukat, člověk je z toho pak tak špatný, že se to nejde. V úterý v noci bombardovalo ruské letectvo rokli Babyn Jar, kde při 2. světové válce došlo k masakru Židů,“ upozornila s tím, že tak Vladimír Putin navázal na hrůzné nacistické zločiny. „Ukrajina chrání svými zády celý svět. Když Ukrajinci spali, tak oni útočili, co je to za lidi, tohle se nedělá,“ míní.
Když vidí obrázky dětí, které spí ve sklepech, metru, zmrzačené civilisty, hrnou se jí do očí slzy. „V takových podmínkách se rodí děti, je to prostě moc, taková zvěrstva by se neměla dít,“ komentovala Andriana. V Kyjevě na nádraží stojí vlak a lidé se do něj nemohou vejít. „Jezdí každé dvě hodiny, vyváží všechny z hlavního města pryč a stejně je pořád plný,“ popsala zprávy z její domoviny.
Nejhorší narozeniny v životě
V sobotu 26. února měla narozeniny, oslava jako taková se ale nekonala. „Byly to nejsmutnější narozeniny v mém životě. Stále věřím, že jsme silný národ, že to dáme, zvládneme. Pomáhá nám celý svět, Putin tuhle válku nevyhraje, za všechno, co udělal ukrajinskému národu, bude trpět,“ prohlásila.
„Tohle není válka, že by přišli a chtěli sebrat kousek Ukrajiny. Ničí nemocnice, zabíjejí děti, střílí nemocné i staré, lidé umírají v troskách svých domů. To není férové jednání, úplně ho odsuzuji,“ dodala smutně.
Jeden člověk zničil nejen Ukrajinu, ale i Rusko. „Také mám ráda Rusáky, mám tam známé, ale je až neuvěřitelné, co Putin dokáže. Vyhrožuje, nikdo se mu nemůže postavit, používá represe, podepsal dokument, když někdo neuposlechne rozkaz, tak ho na místě zastřelí. Také schválil zákon, že mohou brát obyčejným lidem v Rusku peníze na válku,“ tlumočila poměry.
Věří ve šťastný konec
Doufá, že vše dobře dopadne. „Věřím, že to dobře dopadne, bude to boj, bude to těžké všechno znovu obnovit, postavit ty naše města, ale doufám, že ty města povstanou z popela a budou ještě hezčí, než byly, určitě,“ uzavřela Adriana s nadějí v hlase.