Ve Štafetě Deníku se předávají otázky podobně jako na lehkoatletických oválech štafetový kolík. Tentokrát štafetu od Jany Zassiedko, která mimo jiné vede pěvecký sbor v Českých Budějovicích, přebírá Vasyl Shkoruda, Ukrajinec, který již delší dobu žije na jihu Čech.

Ptá se: Jana Zassiedko


Jana Zassiedko, manželka řeckokatolického duchovního a vedoucí pěveckého sboru, jehož členové zpívají i ve staroslověnštině.

Odpovídá: Vasyl Shkoruda


Vasyl Shkoruda, Ukrajinec, který již delší dobu žije na jihu Čech, absolvent střední elektrotechnické školy.

Jak jste v ČR dlouho, kvůli čemu jste sem přijel a jaký byl začátek vašeho života v ČR? Chtěl jste zůstat?

Přijel jsem před 15 lety, můj původní záměr byl, že přijedu jen nakrátko, jen si vydělat na koupi staršího auta. Nebylo to ale tak lehké, bral jsem třeba takovou práci, že jsem sekal v lese trávu pod potrubím, platilo se 40 haléřů za metr čtvereční kosou, 90 haléřů za metr čtvereční srpem. Spali jsme tři na dvou postelích, o hygieně ani nemluvím… Tehdy, stejně jako dneska, člověk ani nemohl plánovat, že tu zůstane, když nemá trvalý pobyt.

Češi se obávají, že cizinci jim berou práci. Myslíte si, že vy jako Ukrajinec nějak prospíváte České republice, nebo jí „škodíte“?

Ano, určitá část Čechů se Ukrajinců bojí, protože pro ně znamenají jistou konkurenci. Pracují více, kvalitněji a berou jakoukoli práci. Z jiné stránky ale pro mnohé podnikatele a pro ekonomiku je prospěšné, že jsou tu pracovití lidé. Jak říkal jeden můj šéf: „Radši vezmu jednoho Ukrajince než dva Čechy.“ Myslím, že celkově jsou pro Českou republiku Ukrajinci výhodní. Někde jsem slyšel, že některá odvětví by se bez cizinců ani neobešla.

Jak se vám líbí v České republice, co zde vidíte pozitivního? Co se vám naopak v ČR nelíbí?

Nelíbí se mi tu jednání některých lidí na úřadech vám někdy nic neporadí, protože jste cizinec z Ukrajiny, protože se třeba nedovedete tak dobře vyjádřit. U doktora vás odbudou, je vidět, že ne vždy mají opravdový zájem o člověka… Ale záleží vždy na člověku. Toho pozitivního je ale asi víc. Strašně se mi ze začátku líbilo, že trolejbusy jezdí na čas, líbí se mi kvalita vašich cest a dálnic, opravené baráky. Češi taky nejsou agresivní, ani opilec se nepouští do rvačky a dokáže se omluvit.

Ukrajinci patří k největší menšině v ČR, je vás tady asi 130 tisíc. Jak vás vnímají Češi? Jak se k vám chovají?

Myslím, že spíš negativně, je tu taková zeď. Češi nás berou za Rusáky, přitom Ukrajina stejně jako Česká republika byla po dlouhá léta pod diktátem Rusů. U nás byly mnohamilionové oběti, mnoho lidí zahynulo v táborech na Sibiři, ve vězeních… Češi se na nás dívají zvysoka, ale přitom Ukrajinci, kteří tu pracují jako dělníci, jsou často lidé s vysokoškolským vzděláním, lékaři i inženýři. Až když jsem pak s někým delší dobu, třeba v práci, líp se poznáme, tak až potom ta zeď padá.

Kdo patří mezi vaše přátele? Jsou to více Češi, nebo Ukrajinci?

Nedělám rozdíly. Hledám člověka dobrého a upřímného. Mám známé i mezi Čechy, i mezi Ukrajinci.

Určitě jste někdy potřeboval pomoc. Je v ČR někdo, kdo vám tu pomáhá?

Pomáhali mi i Ukrajinci, i Češi. Dokonce někdy takoví, od kterých bych to ani nečekal. Pomáhá mi taky víra v Boha. Když jsem byl na všechno sám, mohl jsem se o ni opřít. Je dobré, že tu máme i svou řeckokatolickou církev. Z kostela znám dost dobrých lidí, se kterými se pak setkáváme a navzájem si pomáháme. Víte, církev nám tu pomáhá hodně. Kněz pro nás organizuje různá setkání, večírky, přednášky, jezdíme na exkurze po zajímavých místech. Pomáhá nám i s bydlením, jednáním na úřadech a tak. V církvi si uvědomujeme, že nejsme jen pracanti, kteří makají od rána do večera. Že jsme doopravdy lidi, že máme nějakou kulturu a že máme na svém životě pracovat.

Češi často vnímají Ukrajince jako „Rusáky“, jako někoho ze Sovětského svazu. Nakolik jsou Rusové Ukrajincům blízcí?

Češi, Ukrajinci a Rusové jsou Slovani, ale i mezi nimi jsou velké rozdíly. Ukrajina má svéráznou kulturu, dokonce kulturu o mnohem starší, než je ruská. Vzpomeňte si na Kyjevskou Rus nebo Haličsko-Volyňské knížectví, které jsou mnohem starší než Moskva. Hodně lidí se mě ptá, zda je vůbec nějaký rozdíl mezi ukrajinštinou a ruštinou. Samozřejmě, že je, dost velký. Asi tak jako mezi češtinou a polštinou, ne jako mezi češtinou a slovenštinou.

Vzpomenete si na někoho nebo něco dobrého, co má svůj původ na Ukrajině?

No tak z osobností by to mohla být třeba zpěvačka Ruslana, fotbalista Ševčenko, oddíl Dynamo Kyjev, boxeři bratři Klyčkové, skokan o tyči Bubka. Nikdo z Čechů neví, že například Nikolaj Gogol byl Ukrajinec, ne Rus. Z dalších můžu jmenovat Sergeje Koroljova (kosmonautika) nebo Tarase Ševčenka (básník a umělec). Taky byste mohli znát největší nákladní letadla An-225 Mrija a An-124 Ruslan.

Příště bude ve Štafetě odpovídat Pavel Poláček, původním vzděláním elektrotechnik, který po roce 1989 vystudoval dálkově teologii a v současnosti působí jako administrátor farnosti v Ledenicích.