Rada města už schválila návrh, který bude nyní předložen zastupitelstvu města. „Až po roce 1989, tedy čtyřicet let po jeho popravě na základě vykonstruovaného obvinění z velezrady, bylo jméno Heliodora Píky plně očištěno a veřejnost se mohla seznámit s jeho zásluhami," říká primátor Českých Budějovic Juraj Thoma.

„Pojmenování ulice po takové osobnosti, jakou byl Heliodor Píka, je zároveň příležitostí, aby si i mladé generace, tedy nynější i ty budoucí, i nadále připomínaly činy člověka, který opakovaně neváhal nasazovat svůj život za naši svobodu," dodává Juraj Thoma.

„V životním osudu generála Heliodora Píky se plně odrážejí dějiny naší země, poznamenané dvěma světovými válkami i následnou totalitou, která se krutě zbavovala hrdinů, na které měl být celý národ hrdý," zmínil Juraj Thoma k osobě někdejšího armádního generála (do této hodnosti byl Heliodor Píka povýšen in memoriam).

Nová komunikace, která před časem spojila Nádražní a Okružní ulici se má stát v blízké budoucnosti osou nově zastavěného území, kde již vznikají první firemní areály.

Po Heliodoru Píkovi už se jmenují ulice v Praze, Brně, Kroměříži nebo Liberci.

Generál Heliodor Píka se narodil 3. července 1897 ve Štítině a zemřel 21. června 1949 v Plzni. Byl československým vojákem a legionářem, představitelem zahraničního československého protinacistického odboje a obětí komunistického teroru. Účastnil se bojů v první světové válce, byl několikrát vyznamenán. V roce 1938 se pokusil o dohody pro případnou válku s Německem 
a získal příslib materiální pomoci Jugoslávie a Rumunska. Po okupaci Československa byl nucen utéci přes Francii do Londýna, kde nabídl své služby Janu Masarykovi. Poté působil 
v Bukurešti či Istanbulu, v červenci 1941 se H. Píka stal atašé a velitelem mise Československé armády v Moskvě. V roce 1941 proti Píkovu působení v Moskvě protestovali zástupci KSČ Klement Gottwald a Václav Kopecký. V květnu 1945 se H. Píka vrátil do Prahy, kde byl jmenován náměstkem náčelníka generálního štábu. Po únoru 1948 byl zatčen, obviněn z vlastizrady a ve vykonstruovaném soudním procesu odsouzen k trestu smrti oběšením. Trest byl vykonán v plzeňské věznici Bory. V roce 1968 v obnoveném procesu vojenský soud v Praze konstatoval Píkovu nevinu.