Autorem ledového kluziště o ploše 640 m² na českobudějovickém náměstí je Rudolf Střítecký z firmy Art4-Promotion, která připravuje v Českých Budějovicích adventní trhy. Je unikátní a ojediněle řešené. „Byli jsme první, kdo přišel s myšlenkou bruslit kolem kašny,“ říká autor a dodává: „Začínají nás kopírovat další města.“

Na kluzišti, které se stavělo 12 dní, se právě rozbíjí led. Ten bude odvezen na sběrný dvůr, kde roztaje. Nečistoty patří do kontejneru. Pod ním se nachází pódium a technologie mražení, které budou uloženy ve skladu a použijí se zase příště. Plochu sklízí desítky lidí.

Adventní kluziště

  • Skládá se ze dvou různých na míru vyrobených konstrukcí.
  • Je srdcem náměstí.
  • Design připravil jeho autor Rudolf Střítecký takový, aby výška kluziště byla co nejníže k návštěvníkům, a dění na kluzišti mělo přímý kontakt s děním kolem kluziště.
  • Konstrukce je přizpůsobena převýšení náměstí. „Jinak by kluziště bylo v jeho široké části pro návštěvníky kolem příliš vysoko,“ říká Rudolf Střítecký.

Jak to vypadalo na náměstí Přemysla Otakara II. v pátek 10. ledna?

Adventní tržiště z českobudějovického náměstí zmizelo stejně jako část kluziště. Na něm se pokračovalo rozbíjení ledu.

Muži různého věku v pátek už po ránu mlátí palicemi do ledové plochy a intenzivně pracují. Jiní přihlížejí a odpočívají, vždyť palice má prý osm kilogramů. Lopatou pak na kolečko rozbitý led nakládá Budějčák Tomáš Neuman. Usilovně pracuje už třetí den. „Jsme tu od úterý a ještě tak na tři dny rozbíjení to vidím,“ odhaduje mladík. Po širší ploše proti hotelu Zvon přišel teď na řadu užší okruh kolem Samsonovy kašny. Kolečkem převáží mladý muž led na parkoviště, odkud jsou prý ledové kusy odváženy pryč. „Kam, to přesně nevím,“ krčí rameny. Práce je to obtížná. „Zamrzá to a zase taje pořád dokola,“ říká a dává pozor, aby neuklouzl. Jako brigádník ještě zůstane, až bude led pryč. „Pak se smotají hadice a složí podklad, který rozmontujeme,“ vysvětluje.

Část pódia, dřevěné latě a kovové součásti už stojí seskládané opodál, kluziště oddělují červenobílé pásky. Na straně u hotelu Zvon za technickými a obytnými kontejnery se vrší hromada rozbitého ledu. Nový přiváží tentokrát Libor Stehlík z Českých Budějovic. Za necelé dvě hodiny prý už odvezl na šedesát koleček ledové suti. „Jde nám to podle počasí,“ vysvětluje a dodává: „Včera to šlo třeba krásně, dneska je to horší.“

Zdá se, že se po rozbitém kluzišti pohybuje tak desítka pracovníků. Jejich počínání přihlíží pán, který by prý kluziště do centra nedával. To kolemjdoucí Klára Muziková má jiný názor. „Byla jsem tu s dětmi a ty byly nadšené,“ vzpomíná. „Bruslení se mi líbilo,“ říká s tím, že se stánky je to už horší.