Michaela Junová, studentka Zdravotně sociální fakulty, totiž postoupila do finálové desítky Miss Academia a poslední březnový den se ve Zlíně utká o korunku pro nejhezčí vysokoškolačku.

Dívku, která se ve volném čase věnuje především volejbalu, zaujala myšlenka celé akce. „Jsem soutěživý člověk, který má rád výzvy, ráda zkouším nové věci a v Miss Academia nejde jen o ten vzhled, ale především o osobnost a intelekt,“ říká třiadvacetiletá studentka.

To, že to nejsou jen fráze, potvrzuje písemný test, kterým musela projít. Skládal se ze zhruba třiceti otázek, většina se týkala logického myšlení. Další část tvořil všeobecný přehled, zejména z dějin, politiky a češtiny.

„Musím se přiznat, že nejsem moc dobrá v matematice, takže některé logické úlohy a číselné řady mi dělaly problémy. Naopak mám docela ráda dějepis a češtinu,“ líčí Michaela Junová.

Po testu následoval rozhovor s porotou a promenáda v plavkách. Jihočeška zabodovala ve všech disciplínách a mezi 255 adeptkami se probojovala do finálové desítky.

„Je to určitě příjemný pocit, něco jsem si dokázala. Nejsem ale chodící encyklopedie, záleželo hodně na štěstí,“ doplňuje studentka.

Casting se uskutečnil v pražském hotelu Hilton. Pro Junovou to bylo velmi příjemné prostředí, menší komplikaci přinesla jen sněhová vánice. „Trošku nás zaskočila. A uvnitř byla trochu zima,“ vzpomíná.

Premiéru na molech si odbyla před pěti lety. Modeling bere jako příležitostný koníček a brigádu, vyšší ambice nemá. Na druhou stranu se díky němu podívala do různých zemí, například do Itálie, potkala zajímavé lidi a získala kontakty. Má za sebou také několik soutěží, před dvěma lety například skončila druhá na Miss Jihlava open.

Čím žije naplno, je volejbal. S ním si vyzkoušela i reprezentaci. „Hraju ho asi 14 let, strávila jsem s ním hodně času a vůbec toho nelituju. Dokážu u té hry relaxovat, je to koníček a chvíli jsem ho dělala i na vrcholové úrovni. Chci se mu věnovat co nejdéle,“ plánuje dívka, která v extralize kadetek juniorek získala stříbro i bronz a za Česko hrála i v národním týmu.

Na Zdravotně sociální fakultě studuje čtvrtým rokem, jejím oborem je pracovník v ochraně veřejného zdraví. O tom, že aspiruje na miss, ale spolužáci nevědí. Na rozdíl od přítele a maminky, kteří ji podporují. „Berou to velice pozitivně, jsou mi oporou. A jestli přítel nežárlí? Každý člověk, který má někoho rád, svým způsobem žárlí, to je přirozené,“ usmívá se.