Zpracovali metrák mouky, metrák ovoce, 60 kilogramů másla a deset kilogramů marcipánu. Do těsta přidávali mléko, pivo nebo šťávu z kyselých třešní, aby vytvořili různé varianty pečiva. Jejich produkt je dlouhý 75 metrů a bude nabízen na vánočním trhu ve prospěch dobročinné akce. „Mistr cukrář teď doufá, že mlsounů přijde tolik, aby mohl z prodeje charitě předat alespoň 5000 eur,“ napsal pasovský deník PNP.

Dráhy bez průvodčích

Rakouské dráhy převedou od 12. prosince všechny regionální tratě na samoobslužný systém. „Říkalo se, že bude propuštěno na tři sta průvodčích, ale ÖBB to dementovaly, prý jen nebudou obsazovat místa po zaměstnancích odcházejících do důchodu, tedy 30 až 50 ročně,“ napsal v sobotu linecký deník OÖN.

Na regionálních tratích pracují dvě třetiny z celkových 1500 rakouských průvodčích. Už teď je na 60 procentech těchto tratí samoobslužný provoz. Dráhy tvrdí, že část zaměstnanců přejde na dálkové spoje, kde už teď je prý nedostatek personálu, a část na místa revizorů. „Dosud cestující bez jízdenky zaplatili průvodčímu přirážku tři eura a mohli si jízdní doklad od něho dokoupit. Revizoři mají nekompromisně vyžadovat pokutu 65 eur. Nebude–li zaplacena na místě, přidá se další přirážka 30 eur,“ píše list. Železnici prý unikají ročně desítky milionů eur černými jízdami. Podle mluvčího OBB bude během prosince na 90 procentech stanic instalován automat na prodej jízdenek.

Trička škodí přírodě

Jedno obyčejné bavlněné tričko zatíží klima 10,75 kilogramu oxidu uhličitého, spočítal německý úřad pro životní prostředí. „1,27 kilogramu prý připadá na zřizování bavlníkových plantáží a příslušné hnojení. Zpracování produktu v Bangladéši přidá tři kilogramy oxidu, zbytek jde na transport, výrobu nabídkových katalogů, obaly a distribuci,“ vypočítávají OÖN. Dodávají, že pravidelné praní trička „stojí“ jen 3,3 kg oxidu. Kdo tedy nosí déle triko starší místo nákupu nového, ušetří životnímu prostředí dvě třetiny zátěže…

Stovky zneužitých

Katolická církev v Rakousku oznámila letos zvláštní prokuratuře 106 podezření ze zneužívání v jejích zařízeních, napsaly OÖN. „Celkově jich bylo 511, ale mnoho je promlčeno,“ dodává deník. Církevní ombudsmani kontaktovali v této věci 1142 osob. „Kolem padesáti procent prošetřovaných případů se stalo před více než čtyřiceti lety, 47 procent se týká období 1971 – 92. U čtyřech procent – tedy asi dvaceti z 511 zbývajících – je prý velmi pravděpodobná trestněprávní relevance,“ uvádí list OÖN. Přesto „pro jistotu“ církevní orgány oznámily prokuratuře 20,6 procenta věcí, oněch 106. „V 54 procentech jde o podezření z pohlavního zneužití, v 33 procentech o násilí, ve zbytku měly být oběti vystaveny obojímu.“

Na nezávislé zastupitelství Waltraud Klasnicové se dosud obrátilo o pomoc 652 takto údajně poškozených. Biskupskou konferencí založená nadace dosud odškodnila 58 obětí tohoto násilí.

Implantát není problém?

Jak napsal linecký deník Volksblatt, v Rakousku bylo dosud implantováno 18 000 umělých kyčlí a 17 000 kolen. Jde především o následky artróz. „Je jí postižen každý druhý ze starších 65 let,“ píše list. Jen v nemocnici Milosrdných sester v Linci implantují na 500 umělých kolen ročně. „Podle primáře Josefa Hoch〜reitera je životnost takové protézy kolem dvaceti let. Přes vyšší zátěž doprovodných onemocnění je prý operační riziko u osmdesátiletých prakticky stejné jako u šedesátiletých,“ uvádí deník.