Nechce se spoléhat pouze na úpravnu pitné vody v Plavu pod Římovskou přehradou, která patří Jihočeskému vodárenskému svazu (JVS). Ta zásobuje jihočeské obce a města, bez problémů fungovala i při záplavách před pěti lety a v současné době jede jen na polovinu možného výkonu.


„Do konce roku prostavíme třiatřicet milionů korun,“ říká náměstek primátora František Jelen. Investice bude stát přes sto osmdesát milionů korun. Stavba se dvěma vrty vzniká vedle stávající čistírny odpadních vod.


„Dvacet milionů jde ze státního rozpočtu, dalších 21 milionů z rozpočtu města,“ pokračuje Jelen. Zbývající částku chce město hradit z úvěru.
O výstavbě náhradního zdroje pitné vody pro České Budějovice rozhodli zastupitelé města v polovině roku. Radnici podržely hlasy komunistů nebo ČSSD, neboť část zastupitelů ODS byla proti.

Zbytečné náklady

„Varianta vodního zdroje s jeho trvalým využíváním s plánovanou investicí necelých 200 milionů korun je finančně velice nákladným projektem pro již tak napjatý rozpočet města,“ říká zastupitel Č. Budějovic Martin Kuba (ODS).


„České Budějovice využívají vodu ze zdroje Jihočeského vodárenského svazu, jehož je město i největším akcionářem. Tato dodávka je pro město nyní plně dostačující. Náhradní vodní zdroj v rozsahu, který je plánován, není podle mne nyní pro město nutnou a prioritní investicí,“ pokračuje Martin Kuba.
Jihočeský vodárenský svaz před třemi lety nabídl městu, že na své náklady nouzový zdroj pitné vody vybuduje.
„Tato nabídka platí od roku 2004 stále,“ říká ředitel a předseda představenstva JVS Antonín Princ.

Nevyužitá šance

O nabídce věděli i zastupitelé města. „Město skutečně dostalo nabídku vybudovat náhradní vodní zdroj ve spolupráci s JVS,“ pokračuje Kuba. „Tento zdroj měl být budován jako záložní pouze pro krizové zásobení. Náklady by se údajně pohybovaly kolem 60 milionů korun. Tato varianta vybudování vodního zdroje se mi osobně jeví racionálnější.“


Nabídku však město nevyužilo. Poblémem nové úpravny je podle zastupitele Kuby umístění zdroje vody na území, které by během záplav bylo velkou vodou postiženo.


„Velmi významným argumentem proti této variantě vodního zdroje je i vyjádření ministerstva zemědělství, podle něhož může trvalé užívání vodního zdroje v dané lokalitě narušit spodní vody. Ty využívá například i národní podnik Budvar,“ dodává Kuba.


Negativní stanovisko potvrzuje Petr Vorlíček z tiskového oddělení ministerstva zemědělství. „Současný stav je dobrý, lidé jsou pitnou vodou zásobeni spolehlivě,“ říká Vorlíček. „Pokud by nové zdroje pitné vody kvůli občanům Českých Budějovic vznikly, zvýšila by se naopak cena vody pro ostatní odběratele ze stávající úpravny pitné vody. Kvalita vody by se pak také mohla zhoršit, neboť by zůstávala v řadech déle.“


Nové vrty a následný odběr pitné vody se může negativně promítnout i do současného stavu zásob vody v Jihočeském kraji.
Odbor ochrany životního prostředí magistrátu města České Budějovice schválil odběr podzemní vody ze dvou vrtů pro účely veřejného zásobování jako doplňkový zdroj pro město, a to ve výši maximálně 50 litrů za sekundu.
Čerpání vody však odbor povolil jen do 31. prosince 2012.

Možná spolupráce

Včera se Antonín Princ sešel s českobudějovickým primátorem Jurajem Thomou, aby spolu probrali spolupráci při stavbě.
„Nabízí se několik variant, které musíme vyhodnotit a rozpracovat,“ uvedl Princ. „Jednou z možností je, že se budeme podílet na financování stavby, která v Hrdějovicích vzniká,“ dodal ředitel JVS Antonín Princ.