Nebylo prý o čem přemýšlet, kamarádce pomohla a usedla ke svým šicím strojům. Má jich hned několik. „Teď v důchodu šiji už jen historické a divadelní kostýmy,“ vypráví ochotná žena, která nyní vyměnila oděvy za roušky. Zájem totiž měla i kamarádky rodina a další, kteří o umu paní Rubešové řekli svým známým, psali o tom na facebooku, jeden dokonce chtěl roušky pro své zaměstnance. A tak Zuzana Rubešová ušila tři sta roušek téměř celému svému okolí.

Na začátku prý pracovala celé dny. „První tři kusy, to nebylo ono, ale pak jsem to vychytala,“ říká. Materiálu měla Zuzana Rubešová zatím dost. „Jsem shánčlivá,“ myslí si o sobě. Její okolí jí totiž vozilo látky po babičkách a tetách, které také šily. Měla si je vzít, nebo vyhodit. „Ty kvalitní jsem si nechala a teď se to hodí,“ vypráví.

Má dobrý pocit, že mohla pomoci. A chtěla by dál. Například včera v obchodě viděla starší dvojici v jednorázových rouškách. „Bylo poznat, že je mají poněkolikáté, měla bych ty šité nosit pro lidi s sebou,“ uvažuje.

Zuzana Rubešová se prý snaží zachovat si veselou mysl. „Ale to, co se děje, je velký průšvih,“ myslí si a dodává: „Mrazí mě, když si to lidi neuvědomují.“ Že ale i jiní začali šít a pomáhat si, ji moc těší.