Mezi levým břehem Malše od Zlatého mostu a někdejším Krumlovským rybníkem a dále mezi pravým břehem Vltavy od vodárny k městu a rovněž Krumlovským rybníkem byly po roce 1802 vysázeny aleje nazvané časem Krumlovské. Vlastenecké oficiální písemnosti uváděly termín Krumlovské stromořadí, ale ustálil se pojem „aleje“. Jdeme si hrát na aleje, děti jsou na alejích, což je mluvnější než jdeme si hrát do stromořadí, děti jsou ve stromořadí. Dokonce se na alejích i sáňkovalo. Původně byly na cestě po hrázi rybníka (vedla k vodárně a k lávce k valše) vysázeny topoly. V roce 1822 lípy a postupně další dřeviny, např. jilmy, které však byly v nové době napadeny houbou a musely být odstraněny.
Ke Krumlovským alejím se počítal i Háječek, který byl založen na dně již dříve vysušeného Krumlovského rybníka. Ještě kolem roku 1948, kdy se o Háječek staral svaz žen, tam byly prázdné voliéry a terária po malé zoologické zahradě. Předpokládalo se obnovení ZOO. Sláva alejí končila v 60. letech 20. století. V tom čase ale vrcholilo stran návštěvnosti letní kino. Na snímku ze dne 1. května 1959 jsou aleje plné lidí a pouťových atrakcí. Zdá se, že na alejích bylo mnohem více prostoru a světla než dnes. To odpovídá habitu stromů, které byly tehdy o 50 let mladší.
Na alejích účinkovalo každý rok několik cirkusů a zvěřinců. Zajímavé je, že skoro každý zvěřinec o sobě uváděl, že je největší v Evropě. Zvěřinec Kleeberg v roce 1885 byl skutečně velký. Měl 16 lvů, 6 tygrů, 2 slony, 50 opic atd. Cirkus Kludský měl roku 1887 celkem 100 zvířat, z toho 10 lvů, 2 tygry atd. Cirkusy a zvěřince skončily na alejích v roce 1902, kdy se začal stavět justiční palác. Toho roku byla také v těch místech zbořena Pfeidtnerova střelnice. Cirkusy si potom stavěly stany na dobytčím trhu u nádraží. Přibyly k tomu lunaparky.
Dne 24. srpna 1894 zahájila na Krumlovských alejích firma Schug a Hulla „První jezdeckou školu na kolo v Budějovicích“. Jezdilo se v budově cirkusu. Schug a Hulla měli v Divadelní ulici sklad německých a anglických jízdních kol. Podle dobové upoutávky: „Kurs vyučování trvá tak dlouho, až se jízdě úplně naučí, načež po vykonané zkoušce vydá se úřední povolení k veřejnému a jakémukoliv ježdění. Honorář za celý kurs obnáší 10 zl.. Přihlášky se přijímají od 6 hod. ráno do 7 hod. večer v budově cirkusu. Za laskavou přízeň prosí hluboce oddaní Schug a Hulla“.
Na alejích se také prvně ve městě objevil biograf. V červnu roku 1887 to bylo „První české mechanické divadlo Hynka Havla“. Divadlo to jest první svého druhu v Rakousku a v Čechách nebylo dosud viděno. V roce 1889 už přijelo na aleje Oeserovo elektrické divadlo. V dalších letech pak několikrát. Tenkrát se ještě nepoužíval název biograf, ale elektrické divadlo. Bratři Oeserové se zdokonalovali, takže v roce 1900 už účinkovalo Oeserovo elektrické divadlo na alejích ve zvláštní k tomu účelu postavené, elegantně zařízené a elektricky osvětlené budově. Elektřinu si sami vyráběli, poněvadž městská elektrárna byla uvedena do provozu až v roce 1909. Po výstavbě justičního paláce promítali bratři Oeserové na Senovážném náměstí.
Areál soudu zkrátil kulturní aleje o úsek mezi mosty. Promenádní cesta vedla od železného mostu kolem pozdějšího Háječku a hvězdárny na Střelecký ostrov, kde stála vila Tivoli a střelnice ostrostřelců s restaurací. V roce 1957 padla na alejích a v Háječku při nevídané vichřici (asi lokální tornádo) řada stromů.
JAN SCHINKO