„K havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima došlo 11.března 2011 v důsledku silné vlny tsunami, jež se tehdy přes elektrárnu přehnala a vyřadila z provozu všechny možnosti elektrického napájení a tím znemožnila chlazení jaderných bloků. Následkem toho došlo v několika tamních blocích k tavení zóny reaktorů s únikem radioaktivních látek do okolního prostředí,“ připomíná havárii Pavel Vlček, předseda spolku OIŽP.
close
info
Zdroj: Pavel Vlček
zoom_in
Akce spolku Občanská iniciativa pro životní prostředí.
Blízké okolí elektrárny se tak stalo na dlouhá léta neobyvatelným územím, přičemž následky havárie jsou zde dodnes citelné. V posledním roce se v kontextu s Fukušimou objevovaly informace o plánovaném řízeném vypouštění "mírně radioaktivní vody" z areálu elektrárny do Tichého oceánu. „Jedná se o více než milión tun vody, která byla používána na chlazení havarovaných reaktorů. Před vypouštěním byla tato voda očištěna od některých radioaktivních prvků, ne však od radioaktivního tritia. Ačkoli se proti tomuto plánu ohrazovaly okolní státy, ekologické spolky i místní obyvatelé včetně rybářů, plán Japonska byl posvěcen mezinárodní organizací MAAE,“ říká Pavel Vlček s tím, že na podzim Japonsko zahájilo řízené vypouštění "mírně radioaktivní vody" z Fukušimy do oceánu. Celý proces má trvat asi 30 let.
close
info
Zdroj: Pavel Vlček
zoom_in
Akce spolku Občanská iniciativa pro životní prostředí.„Od havárie ve Fukušimě sice uběhlo již dlouhých 13 let, přesto stojí Japonsko stále před dalšími a dalšími problémy plynoucími z této nehody, jejichž řešení představuje další, menší či větší zátěž pro životní prostředí a člověka," říká Gabriela Reitingerová, zástupkyně spolku OIŽP.
„I proto je nutné nadále aktivně upozorňovat na rizika s jadernou energetiku spojená. Zástupci našeho spolku proto v pondělí 11. března během dne v ulicích Českých Budějovic a v úterý 12. března v ulicích Strakonic byli k dispozici občanům s detailními informacemi k tématu rizik jaderné energetiky,“ dodává Pavel Vlček, předseda spolku OIŽP.
