Projekt nového mostu přes Vltavu v budějovické Papírenské ulici připravují společně město, kraj a Ředitelství silnic a dálnic ČR. V pondělí 20. února se o něm debatovalo i na jednání budějovického zastupitelstva. Několik desítek lidí přišlo vyjádřit nesouhlas se záměrem, který podle Jaromíra Šáry ze spolku Za klidnou Papírenskou nebude mít pro dopravu ve městě velký význam, dosud malé dopravní zatížení ulice ale změní nově projíždějících šest až sedm tisíc aut denně.

Podle radního a hejtmana Martina Kuby je ale most potřebný pro dotvoření základní infrastruktury města a umožní kratší cestu do nemocnice nebo do papíren od výpadovky na Český Krumlov, takže řidiči nebudou muset zajíždět z Litvínovické do Mánesovy a potom do Boženy Němcové nebo na Lidickou.

Oba tábory - zastánci i kritici projektu - si vyměňovali názory několik desítek minut na jednání zastupitelstva a v debatě si stihli i opoziční a koaliční zastupitelé vyčíst, kdo v uplynulých letech co udělal nebo neudělal pro řešení dopravních problémů města. Chystaný most je ve fázi projektové přípravy.

Od roku 2002

Kritici plánů na nový most přitom poukazovali i na to, že městu v některých lokalitách chybí třeba cyklostezky pro alternativní dopravu. Vlaďka Uhlířová, vlastnící nemovitost v Thomayerově ulici uvedla, že se obyvatelé lokality snaží už od roku 2002 vysvětlit zastupitelům, že by nové přemostění mělo výrazně negativní vliv na dosud klidnou oblast spíše se zástavbou rodinnými domky. "Nechápeme, proč nyní, když se má otevřít Jižní tangenta, je enormní snaha postavit most. Kdyby to byl dopravní okruh, dalo by se to pochopit, ale Papírenská končí ve dvou křižovatkách," řekla Vlaďka Uhlířová a připojila názor, že nový most by znehodnotil vlastníkům v lokalitě jejich nemovitosti, znamenal by bourání řady garáží, a také by přeťal rekreační trasu podél řeky, kterou využívají stovky lidí denně. Maminky s kočárky, majitelé psů nebo i lidé, kteří jedou po cyklostezce na Meteor nebo do Plané.

Následně pak dodala, že město se zahušťuje novými dopravními stavbami, ale není kde zaparkovat a doporučila větší podporu cyklistické dopravy, pěších nebo MHD ve městě, protože pro to mají české Budějovice podle Vlaďky Uhlířové mimořádné předpoklady. A podivila se například nad tím, že v Pětidomí odkazuje naváděcí cedule na záchytné parkoviště až v Jírovcově ulici.

Pohled do budoucna

Na to reagovala primátorka Dagmar Škodová Parmová. "Všichni chceme mít z Českých Budějovic město jedenadvacátého století. Ale musíme vnímat s jakým dědictvím tu žijeme," naznačila Dagmar Škodová Parmová, že například chybí městu dlouhodobě mosty přes řeky nebo parkovací kapacity. Martin Kuba k tomu následně doplnil, že město prioritně potřebuje právě základní infrastrukturu.

Další z kritiků chystaného mostu Daniel Ryneš však vyjádřil obavu, že až se nový most postaví, přibudou jen dvě nové světelné křižovatky s ulicí Boženy Němcové a s Lidickou třídou. A kvůli zvládnutí náporu dalších aut si myslí, že bude nutné i zřídit v lokalitě jednosměrky, které budou znamenat další dopravní zatížení. "Zhoršíme parkování a navýšíme dopravu místním?" myslí si obyvatel lokality a zeptal se, jestli by nemohl stačit nějaký menší most pro obsluhu nemocnice. 

Petice kritiků

Jaromír Šára ze spolku Za klidnou Papírenskou. Připomněl, že se snaží o mostu komunikovat na různých úrovních. Ale například z města dostal jen jednu odpověď a měl jen jednu schůzku na radnici. A hájil i kritiky projektu. "Chci zdůraznit, že to není tak, jak je někdy prezentováno, že se jedná o sobeckou akci několika desítek lidí z Papírenské ulice. Naše argumentace není založena na tom, že nechceme vozidla kolem baráku. Problém je v tom, že zavádí dopravu do Papírenské, aniž by významně snižovala dopravu jinde," řekl Jaromír Šára. Dodal, že podporu tisíce lidí už získala petice, kterou kritici projektu iniciovali.

Martin Kuba k vystoupení kritiků konstatoval, že věci už spolu na schůzkách řešili. "Zachovávám jiný názor a já se pokusím říci pár názorů z pohledu reprezentace města. Vždy jsem říkal, že jsme připraveni jednat, aby se věc dotkla obyvatel co nejméně," zdůraznil Martin Kuba. Doplnil, že ale v Českých Budějovicích bydlí na levém břehu Vltavy 50 000 lidí a na pravém břehu skoro také a možnost překonat řeku mají jen na třech mostech - na Strakonické ulici, Dlouhý most a v Mánesově ulici. "České Budějovice nemají kapacitně málo mostních komunikací, ale mají málo bodů k překonání řeky. Stavba, o které se bavíme, není stavbou, kterou by vymyslela tato radnice. Je v územním plánu roky," konstatoval Martin Kuba. Připomněl, že desítky tisíc lidí do města denně dojíždí a radnice musí řešit budějovickou aglomeraci jako celek.

Město se rozroste

"Nevím, jestli si rozumíme v tom, jak se město bude měnit. To město už nebude končit u kynologického klubu v Litvínovické ulici. Bude končit u Jižní tangenty. Tahle stavba je vnitřním okruhem, který k městu patří, má obsloužit město, aby se lidé dostali tam, kam potřebují. Odmítám, že tam budeme zavlékat další dopravu. Ta doprava tam dnes přijíždí od Litvínovic přes Mánesovu," doplnil Martin Kuba k lidem mířícím do nemocnice a nákladům do papíren s tím, že se lokalitě možná uleví, až kamiony pojedou přes řeku jen do papíren.

Hejtman také zmínil, že by se v rámci řešení Papírenské měla zrušit i vlečka a byl by lepší prostor pro parkování nebo cyklostezku v ulici. Celkově pak mají v lokalitě ubýt emise díky tomu, že se řidiči dostanou do lokality rovnou s nebudou muset na Mánesovu. Martin Kuba řekl také, že se změní doprava ve městě až se dostaví Jižní tangenta a dálniční obchvat Budějovic, ale most v Papírenské chápe jako část vnitřního okruhu, který má být takto vybudován.

Reagoval i na skutečnost, že pod peticí, která kritizuje plánovaný most je tisíc podpisů. "Možná se podepsalo tisíc lidí, ale možná by se padesát tisíc podepsalo pod to, aby ta stavba vznikla," zmínil mimo jiné Martin Kuba.

Dopravní vize

V zastupitelstvu si ale během debaty stačili i opoziční a koaliční zastupitelé vyčíst, co kdo udělal nebo ne pro dopravu ve městě. Lukáš Bajt z opozičních lavic řekl, že by město mělo vytvářet podmínky pro to, aby všichni účastníci dopravy měli ve městě stejné podmínky. "Aby všichni mohli cestovat, jak chtějí, na kole, MHD nebo pěšky. Vadí mi to, že se tu budují stavby jen pro auta," uvedl Lukáš Bajt. Přidal se tím částečně na stranu kritiků mostu. "Za mě ten most není úplně špatně, je to spíš pro to, aby se lidé dostali do téhle oblasti a z téhle oblasti rychleji," dodal Lukáš Bajt.

Připojil i konstatování, že město nemá vizi dopravy. "Postavit dálnici, to není vize. Jenom beton a asfalt a jenom pro auta, tím dopravu nevyřešíte, bude houstnout," připojil Lukáš Bajt.

Na to reagoval náměstek primátorky Petr Maroš, který Lukáši Bajtovi připomněl, že byl cyklokoordinátorem za minulé koalice. "To je nefér, teď do nás dupete. Takovéto věci mi přijdou podpásovka a nejsou fér. Když je něco v územním plánu dvacet let, tak to v nějakou chvíli vznikne. Budeme nápomocni tomu, aby tam byly podmínky co nejlepší," řekl Petr Maroš a naznačil tak, že víc pro cyklodopravu mohla udělat už minulá koalice.

Plánovaný most přes Vltavu v Papírenské ulici je nyní ve stadiu projektové přípravy. Společně by se měli na záměru podílet město, kraj a ŘSD. Martin Kuba potvrdil, že vedení města je připraveno se s obyvateli lokality kolem Papírenské ještě dále setkávat.

Argumenty obou stran přináší Deník také ve zvláštním vyjádření Jaromíra Šáry za spolek Za klidnou Papírenskou a Hany Brožkové, tiskové mluvčí krajského úřadu.

Za klidnou Papírenskou, Jaromír Šára
Chtěli bychom i touto formou upozornit na velmi problematický projekt stavby přemostění řeky Vltavy do Papírenské ulice. Dle našich zjištění z dostupných studií zpracovaných pro město České Budějovice (Integrovaný plán organizace dopravy) a následně rozpracovaných pro Jihočeský kraj, se jedná o nevhodné řešení. Nejenže zavleče nežádoucí dopravu do klidné zástavby rodinných domů v oblasti Rožnova, kde se v bezprostřední blízkosti stavby nachází i jedna z největších mateřských škol ve městě,
několikanásobně zvýší dopravu v ulicích Papírenská a Boženy Němcové kolem areálu nemocnice, ale zároveň nepřinese znatelný přínos pro dopravu jinde ve městě.

Dle výše uvedených studií dojde pouze v malé, navíc průmyslové oblasti ulic Litvínovická a Mánesova k drobnému úbytku průjezdu vozidel v řádu nízkých jednotek procent, což podle našeho názoru zcela jistě nekompenzuje negativní dopady stavby v jižní části města. V ostatních oblastech vč. dalších úseků Mánesovi třídy se naopak hustota dopravy ještě zvýší ve srovnání se stavem bez tohoto přemostění.

Ptáme se, jaký přínos má taková stavba v ceně stovek milionů korun pro město a jeho občany? Memorandum o spolupráci na této stavbě, podepsané vedením města, JčK a ŘSD v loňském roce, výše uvedená fakta ignoruje a prosazuje tuto variantu přemostění k realizaci, přestože studie hovoří o výhodnosti jiných řešení. Má toto propojení sloužit nějakému jinému účelu než prezentované úlevě
dopravě ve městě, např. areálu nově otevřeného letiště? Je načasování realizace stavby před dokončením celého projektu obchvatu města a zjištěním jeho reálného dopadu na dopravu šťastné? Na tyto otázky stále neznáme jasné odpovědi, přesto se projektování stavby již rozbíhá a její realizace klepe na dveře…

Vyjádření krajského úřadu, tisková mluvčí Hana Brožková
Doprava v Českých Budějovicích se dlouhodobě potýká s absencí alternativního mostního propojení přes řeku Vltavu jižně od Mánesovy ulice. Malé množství propojení přes Vltavu, je obecně největším problémem dopravy v Č. Budějovicích, protože se celá dopravy sjíždí do tří míst, kde je možné řeku přejet (Dlouhý most, Strakonická, Mánesova). Cílem toho záměru je nové propojení litvínovické silnice (I/3) s Lidickou třídou a součástí trasy je i nové přemostění Vltavy. Nové propojení by mělo po svém dokončení doplnit komunikační skelet Českých Budějovic a vytvořit logické napojení Nemocnice České Budějovice jako silného zdroje dopravy na kapacitní komunikaci – silnici I/3. Dopravní efekt stavby je zcela logický a umožní ušetřit desítky tisíc kilometrů a tuny emisí, protože auta z I/3 dnes pokračují po litvínovické silnici na Mánesovu a potom zpět nahoru po Lidické nebo B. Němcové, což vytváří nejen kongesce, ale přináší naprosto zbytečné emise.

Dopad byl prokázán dopravně inženýrským posouzením. Předpokládané dopravní zatížení nově budované komunikace kolem 6 - 7 tis. vozidel denně se projeví v širším segmentu dopravní sítě od Mánesovy ulice směrem na jih. Jednu třetinu z tohoto dopravního zatížení převezme nově budované spojení z Mánesovy ulice. Téměř jedna třetina z vozidel, která do Papírenské nově přijedou, má cíl právě v Nemocnici České Budějovice. Nejedná se o žádné zavlečení nové dopravy do této části města. Auta, která tam přijedou do této lokality dnes jezdí, jen k tomu využívají jiné komunikace s jejich mnohem větším zatížením směrem ke středu města. Most bude realizován ve chvíli, kdy už bude zprovozněna dálnice a jižní tangenta, takže komunikace bude logicky řešit jen vnitroměstskou dopravu, která se dnes ve městě stejně odehrává.

Jak již bylo uvedeno dříve, cílem projektu je vytvoření dalšího mostního propojení přes řeku Vltavu v jižní části města a rozmělnění dopravy s pozitivním dopadem na dopravu v jižní části města obecně, tedy nikoliv výhradně dopravu v Mánesově ulici. Stavba sníží dopravní zatížení také na Lidické třídě a v ulici Boženy Němcové s výjimkou úseku Papírenská – nemocnice. K tomu je třeba dále uvést, že toto spojení silnice I/3 a Lidické třídy přes Papírenskou je dlouhodobě stabilizováno v územním plánu města jako místní sběrná komunikace, což je místní komunikace s vyšším dopravním významem. IPOD uvažoval o přemostění do L. B. Schneidera a propojení do Papírenské kolem nemocnice. V souvislosti s tím však bylo opomenuto, že návrh naráží na přísné hlukové limity a stavba je z tohoto důvodu neprůchodná. Ulice L. B Schneidera nemá vyhovující šířková parametry, je v ní výrazný pohyb parkujících vozidel u nemocnice a její vyústění na ulici B. Němcové je na tvarově naprosto nevhodné křižovatce. Tohle vše bylo nutné zohlednit. Papírenská ulice je dostatečně široká a tím, že dojde k likvidaci vlečky se otevře prostor pro komfortní šířková řešení včetně cyklostezky. Dále umožní úpravu napojení na Lidickou, která je dnes také naprosto nevyhovující. Příprava projektu je na svém začátku a bude logicky komunikována s veřejností.

Tvrzení, že stavba souvisí se zahájením provozu letiště, je nepravdivé, protože memorandum mezi Jihočeským krajem, SM České Budějovice a ŘSD ČR bylo podepsáno na počátku loňského roku, tedy v době, kdy nikdo nevěděl, že se podaří letiště rozlétat. Navíc provoz na letišti bude nízký a toto komunikační spojení by mohlo být atraktivní pouze pro cestující z oblasti jižní části města. Pro nikoho jiného z pohledu dopravy na letiště nedává tato komunikace smysl – nelze tedy předpokládat významnější zatížení propojení v souvislosti s provozem letiště. S ohledem na funkci propojení, která je čistě lokální – tedy nepřevádí žádnou tranzitní dopravu, ale pouze dopravu směřující k cíli a z cíle v jižní části města České Budějovice, je zřejmé, že tato stavba má své opodstatnění a její funkce nebude převzata Jižní tangentou, která napojí dálnici D3 a bude plnit funkci dálničního přivaděče. Dle dopravně inženýrského posouzení Jižní tangenta „převezme“ z Mánesovy ulice zhruba 2 tis. vozidel.

Úkolem města a kraje je řešit dopravu v aglomeraci Č. Budějovice, kde se denně pohybuje cca 150 tis. lidí do města a z města. V takovém případě nelze celou dopravu posuzovat pouze kritikou jedné ulice. Je nutné si uvědomit, že doprava do této lokality se dnes děje a dostává se do ní jinými ulicemi, kde bydlí stejní obyvatele města, kteří jsou touto dopravou často zatíženi zbytečně. Její rozmělnění, zejména z možností dalšího bodu pro překonání řeky, což je dlouhodobě největší problém dopravy ve městě je proto zcela logický a správný krok. A také proto je tato stavba dlouhodobě vedena v územním plánu města. S přípravou staveb se v Českých Budějovicích otálelo již dlouho a současná každodenně kritizovaná dopravní situace je toho jasným důkazem.