Stánek s občerstvením bude stát v lesoparku Stromovka nedaleko Bagru do konce dubna 2021. Vybraným zhotovitelem konstrukce je společnost Pradast.

"V těchto dnech Správa domů s.r.o. vypíše výběrové řízení na provozovatele stánku, který se zároveň bude starat i o sousední veřejné toalety v severní části u vstupu do parku,“ říká primátor Jiří Svoboda. Záměr pronájmu bude zveřejněn na úřední desce magistrátu, internetových stránkách města www.c-budejovice.cz a Správy domů s.r.o. www.sdcb.cz. „Stromovka je velmi oblíbeným a navštěvovaným místem a lidé si tam stánek s občerstvením přáli. Věřím, že zájemců o jeho sezonní provozování bude dost. S otevřením počítáme v první polovině května,“ dodává Jiří Svoboda.

Plošně největší park Českých Budějovic o výměře 68 ha s charakterem lesoparku či přírodně krajinářského parku byl založen v 50. až 60. letech 20. století převážně v rámci brigádnické svépomoci českobudějovických podniků a občanů na západním břehu Vltavy, jižně od Čtyřech Dvorů. Jak uvádí Encyklopedie města Českých Budějovic ještě ve 30. letech 20. století bylo toto území, zvané Dlouhá louka a ležící mezi Dlouhým mostem na severu a starou litvínovickou silnicí na jihu, Vltavou na východě a trasou Zlaté stoky na západě, pokryto komplexem přirozených vlhkých luk. V době druhé světové války byl spojen Dlouhý most s litvínovickou silnicí účelovou vojenskou komunikací. Ta byla později rozšířena a stala se součástí hlavního silničního tahu E 55. Území Dlouhé louky tak bylo rozděleno na dvě části, z nichž pro větší, západní, se vžil název Stromovka a jméno Dlouhá louka je většinou používáno jen pro menší východní část.

Při zakládání parku bylo použito krátkověkých rychle rostoucích dřevin, zejména topolu kanadského, vrby křehké a náhrobní, břízy bělokoré a olše lepkavé, kvůli chybějící údržbě se většina původních porostů dostala na konci 20. století na hranici životnosti a začala jejich rekonstrukce a doplňování například dubem, bukem, javorem nebo lípou či smrkem. Upraven byl rybník Bagr, ale ukázalo se, že změna v koupaliště nebyla úplně úspěšná kvůli chybějícímu trvalému zdroji vody.

Park se může pochlubit například loukami, které dodnes mají částečně přirozený charakter se zajímavými zástupci flóry a fauny. V roce 1993 bylo ve Stromovce orientačním botanickým průzkumem zjištěno celkem 135 bylinných druhů cévnatých rostlin. Při průzkumu 1997 bylo v době hnízdění zjištěno přes 60 druhů ptáků, z čehož asi 53 druhů zde i hnízdilo. Nejhojnějšími ptáky v parku jsou pěnice černohlavá, kos černý, budníček menší, pěnkava obecná a sýkora koňadra. Jedinci těchto druhů tvoří asi 40 % celé ptačí populace Stromovky. Vedle těchto běžných druhů zde hnízdí i druhy, které jsou v prostředí městských aglomerací vzácnější nebo se nevyskytují vůbec, např. holub hřivnáč, který zde hnízdil v asi 10 párech, stejně jako drozd kvíčala. Ptactvo Stromovky není bohaté jen co do počtu hnízdících ptačích druhů, vysoká je i početnost ptactva. Na ploše 68 ha bylo 1997 zjištěno téměř 400 hnízdících párů.

Pro svou krajinně ekologickou a estetickou funkci je park Stromovka registrován jako významný krajinný prvek. Po letech nezájmu a zmenšené údržby byl od konce 20. století využíván jako rekreační oblast pro obyvatele města, zejm. jeho sídlišť. V 90. letech se výrazně zkvalitnila údržba areálu a postupně byl naplňován rekreační program parku. Rekonstruovány byly cesty pro pěší, kolečkové bruslaře a cyklisty, lavičky, hřiště. V letech 1993—1999 zde probíhalo Dřevosochařské sympozium, jehož díla zůstávají v parku a zvyšují jeho estetickou úroveň.