Velká nejistota zavládla v desítkách jihočeských škol. Krajští radní minulý týden schválili vypsání konkurzu na ředitele 82 školských zařízení, která pod kraj spadají.

Hejtman Jiří Zimola to zdůvodňuje změnou  zákona, podle níž teď musejí ředitelé s více než šestiletým působením ve funkci obhájit post v novém výběrovém řízení. Oni sami to ovšem považují za diskriminaci a neférové jednání, které vůbec nebere v potaz jimi dosažené výsledky.

Vadí jim i to, že do budoucna mají mít pouze časově omezený mandát, konkrétně na šest let. Ten dosavadní jim  skončí k 31. červenci. Ti, kteří chtějí místo obhájit a přihlásí se do konkurzu, musejí do 13. března odevzdat koncepci s představami o dalším  směřování školy.

Všichni, ředitelé, se kterými Deník hovořil, budou o místo bojovat. „O místo ředitele se budu ucházet, protože do důchodu mi ještě nějaká doba zbývá. Podle mě je to ale trošku nesolidní. Může za to špatný zákon a vyvolává to nejistotu v celém školství,“ řekl například dlouholetý šéf budějovického Domu dětí a mládeže Josef Hošek.

Podobně hovořil i ředitel Střední školy obchodu, služeb a podnikání a VOŠ v Kněžskodvorské ulici Miroslav Petrovský. V čele zařízení stojí deset let a své rozhodnutí zdůvodňuje tím, že ho práce baví a uspokojuje.  Pod jeho vedením se prý také škola někam posunula. „Považuji to ale svým způsobem za diskriminaci. To, že mají ředitelé dostat pracovní smlouvu na dobu určitou, je nesolidní,“ zdůraznil Petrovský.


Jak Miroslav Petrovský dále doplnil, mrzí ho zejména to, že při vypisování konkurzu se nebere ohled na dosavadní práci ředitelů a úspěchy, kterých během svého působení dosáhli. Zvlášť když se zřizovatel podle zákona může rozhodnout, zda konkurz vypíše, nebo ne. „Cítíme bezpráví, protože školy se posunuly dál a my teď máme skládat účty. Staví nás to do druhé kategorie vedoucích pracovníků ve státní správě,“ argumentoval Petrovský.

Stejně situaci vnímá i ředitelka Základní umělecké školy v Trhových Svinech Věra Kuthanová. V čele školy stojí  přes dvacet let a svou pozici bude muset obhajovat pouhé dva roky před odchodem do důchodu. „Zdá se mi to velmi nefér. Ředitelé škol jsou diskriminováni. Nevím, kde jinde se ještě určuje funkční období na šest let. Je to zvláštní a nedomyšlené, nicméně je třeba to respektovat,“ zmínila ředitelka Kuthanová.

Hejtman Jiří Zimola vysvětlil, že nový školský zákon v jedné části skutečně hovoří o tom, že kraj výběrové řízení vypisovat nemusí. Podle Zimoly je tam však rovněž usnesení, aby zřizovatel jmenoval ředitele na základě konkurzu. Hejtman proto tvrdí, že krajský úřad si nemohl vybírat a konkurzy musel vypsat.

„Preferujeme vypsání výběrových řízení hlavně z důvodu právní a etické nezpochybnitelnosti pozice ředitele, ale i zřizovatelů škol. Chceme zabránit jakémukoli zpochybnění mandátu ředitele v budoucích letech, výsledkem kterého by mohlo být třeba i zneplatnění všech jeho úkonů a de facto likvidace školy,“ zdůvodnil Jiří Zimola.

Dodal, že během příštího roku budou muset stejným způsobem obhajovat posty ředitelé, kteří jsou ve funkci od tří do šesti let. V roce 2014 pak přijdou na řadu šéfové škol s méně než tříletou dobou činnosti. Opačný postoj než kraj zaujala k uvedenému problému budějovická radnice, pod kterou spadá nejvíc základních škol v regionu. Ta podle náměstka primátora Petra Podholy plošné konkurzy nechystá.

Zdůvodnil to tím, že město nedávno schválilo takzvané zásady hodnocení ředitelů, a bude se teď jimi řídit. „Podle těchto zásad proběhne hodnocení ředitelů a ústní pohovory před komisí.  Ta následně předloží radě města doporučení, zda má daný ředitel ve funkci pokračovat, nebo má být vypsáno nové výběrové řízení,“ popsal náměstek Podhola.

Zároveň doplnil, že magistrát chce od letošního roku postupovat podle nové směrnice i při odměňování ředitelů. Ti jsou totiž dosud finančně ohodnoceni podle modelu z roku 2007, kdy běžně docházelo ke snižování počtu dětí na školách. „Nyní se počet dětí ve školkách i školách zvyšuje, což vyžaduje nutné úpravy v odměňování i hodnocení ředitelů,“ uzavřel Podhola.