Jedenašedesátileté Heleně z krajského města se před rokem obrátil život vzhůru nohama. Zemřel jí manžel, a protože neměla peníze na pohřeb, vzala si půjčku. S jejím splácením má však teď obrovské problémy, které ji přivedly až na pokraj takzvané dluhové pasti. Je totiž odkázána pouze na příjem ze starobního důchodu a po uhrazení všech měsíčních splátek a nájmu jí zbývá na ostatní životní potřeby včetně potravin jen asi 800 korun. To je pro představu necelých 27 korun na den.

„Potřebovala jsem na nákup hrobky a na pohřeb, tak jsem si půjčila u banky sto tisíc. Ale teď to nemám jak zaplatit. Děti už jsou velké, založily si vlastní rodiny a mají se co ohánět, aby je vůbec uživily. Mám jediné štěstí, že bydlím ve starém baráku, kde nemusím platit tak vysoký nájem. Jinak bych to asi vůbec nezvládala,“ stýská si Helena. Když už nevěděla, kudy dál, obrátila se asi před dvěma měsíci na poradnu Eva v Riegrově ulici, která působí při diecézní charitě a pomáhá především ženám ze sociálně slabších vrstev.

Její pracovnice teď hledají způsob, jak se s dluhovou zátěží co nejlépe vypořádat. Nabízejí například jednání s věřiteli či úřady, pomoc se psaním dopisů nebo mailů, vyplňování formulářů i doprovod na jednání. Všechny tyto služby jsou bezplatné a podle vedoucí poradny Lucie Kolářové je za první letošní pololetí využilo už 168 žen. „Bývá stále obtížnější vyjednávat pro klienty reálný splátkový kalendář, protože věřitelé chtějí své peníze co nejdřív zpět,“ popisuje Kolářová. Pád do dluhové propasti bývá často pozvolný a nenápadný. Na jeho počátku může stát drobný nedoplatek za plyn či elektřinu, na konci pak třeba ztráta střechy nad hlavou a rozpad rodiny.

Podle Lucie Kolářové se na této neutěšené situaci výrazným způsobem podílí i špatná legislativa, která nahrává lichvářským společnostem, což jsou převážně nebankovní subjekty. „Mají nastavené velmi vysoké poplatky za poskytnutí půjčky i sankce za vynechání splátky, takže vyloženě čekají na to, až jednou nezaplatíte,“ upozorňuje vedoucí poradny.

Legální lichva

Dodává, že se setkala třeba s klientem, který si takhle půjčil šest tisíc. Poplatek za půjčku byl deset tisíc, takže hned zkraje dlužil šestnáct tisíc. Při první neuhrazené splátce mu naskočila sankce osm tisíc. Největší problém je v tom, že jakmile jednou klienti podepíší smlouvu, nedá se tento proces nijak legálně zastavit. Je proto velmi důležité si pořádně přečíst všechny body smlouvy a pečlivě zvážit svůj podpis.

„Mnoho lidí si neuvědomuje, že zadlužením trpí celé rodiny, ve kterých jsou často i nezletilé děti. Je proto jasné, že to přináší i další nežádoucí sociálně – patologické jevy, které společnosti vůbec neprospívají,“ uzavírá Kolářová.