Z deseti lineckých ulic tentokrát slavnostní osvětlení zmizí vůbec. „Příčina – finanční situace města,“ píše deník OÖN. Poznamenává, že loni město vydalo na vánoční osvětlení 364 000 eur. Letos to mělo být o dvacet procent méně, ve skutečnosti to prý ale bude jen deset procent – úspory v jiných oblastech umožnily na světla něco přidat. Na montáž, demontáž a údržbu osvětlení tak půjde 326 800 eur.

V diskusi o úsporách protestovali linečtí Zelení proti tomu, že město „táhne“ náklady samo – v jiných městech prý obchodníci přispívají daleko víc. Hospodářská radní Susanne Wegscheiderová to ale obhajuje s tím, že těmito výdaji magistrát podporuje podnikatele a dodává městu „charakter blahobytu“.

Chtějí učit

Pedagogické vysoké školy v Linci zaznamenaly letos o více než 60 procen větší zájem studentů. „Povolání učitele je znovu žádané,“ říkají k tomu OÖN. Dobré vyhlídky na získání zaměstnání prý potlačily poněkud pošramocenou pověst tohoto stavu.

Pedagogická vysoká škola diecéze hlásí 520 nově zapsaných studentů, spolková státní pedagogická škola 456; dalších 131 uchazečů musela odmítnout. Potíže zájemci měli především s pravopisem, píší OÖN. Církevní škola už od testu pravopisu před lety upustila. V součtu dělá přírůstek přijatých oproti loňsku plus 66,6 procenta. Pro rok 2012 plánují obě linecké školy jednotné přijímací řízení podle směrnic státních škol.

Drahé odstoupení

Podle studie klubu SPD v bavorském zemském sněmubude odstoupení od jaderné energetiky stát Bavorsko 34 až 40 miliard eur. K jejímu nahrazení doporučuje znalecký posudek zdesetinásobit využívání větrné energie a čtyřikrát víc solárních zdrojů. Kromě jejich budování si vysoké částky vyžádá i investice do výstavby nových sítí a do výzkumu. Napsal to deník PNP.

Autor studie Thomas Hamacher poznamenává, že vzhledem k silnému kolísání výkonu obou alternativních zdrojů musí jejich kapacita významně přesáhnout denní potřebu. Podle něho bude Bavorsko potřebovat na tisíc nových „větrníků“. „Ty budou představovat velmi ‚viditelnou‘ energii – největší vrtule mají křídla větší než Airbus A 380,“ říká Hamacher. Proto také bude k jejich instalaci třeba souhlasu občanů. Z jiných zdrojů doporučuje o třetinu rozšířit spalování biomasy a o 14 procent zvýšit výkon vodních elektráren.

Polykači kilometrů

Rakušané najezdí průměrně autem za rok 8630 kilometrů, napsal linecký deník Volksblatt. V pořadí EU je to patnácté místo. „Je tedy zřejmé, že víc než jiní užívají veřejných dopravních prostředků,“ míní list. Nejvíc loni ujel autem průměrný Lucemburčan – 13 350 kilometrů. Druží jsou Slovinci s 12 165 kilometry, následováni Finy – 12 020 km. Nejméně jezdí Rumuni 3520 km, jen o málo víc Maďaři 4120 km a Slováci 4870 km. Celkem Rakušané loni najezdili auty 73 miliard kilometrů, tedy asi 1,.8milionkrát objeli zeměkouli…

Pěstitel gigantů

Thomas Niederhofer (44) z Jägerwirthu u Fürstenzellu v okrese Pasov pěstuje pět, šest let obrovské dýně druhu Atlantic Giant. Dnes mu rostou na ploše 350 m². Jedna přitom potřebuje kolem 50 m² místa. „Z kolosů vyřezává s velkou tvořivostí útvary plné fantazie,“ píše pasovský deník PNP.

Největšími kusy obesílá různé soutěže – k jídlu se nehodí, jsou prý příliš vodnaté. Letošní úrodu, vzhledem k nepřízni počasí poněkud „hubenější“, kolem 250 kg, uplatnil nedávno o halloweenu. Vydlabal jednu dýni, vyřezal v ní otvory a poskytl tak celotělový strašidelný „kostým“ sousedce. Loni ze 402,4 kilogramu těžkého exempláře zhotovil dětský kočárek. Pohodlně mu v něm na našem snímku zapózovala Anna Weirethmayerová.

Poklona železničce

Bavorský zemský sněm vyznamenal podpůrný spolek Ilztalské dráhy se sídlem ve Waldkirchenu v okrese Freyung občanskou kulturní cenou dotovanou 10 000 eury. „Členové spolku dokázali příkladnou angažovaností proti mnoha překážkám znovuoživit odstavenou železniční trať,“ uvádí odůvodnění ocenění. Spolek dnes čítající 700 lidí si dal za cíl vytvořit přeshraniční dopravní volnočasovou síť. Cena, o niž se ucházelo rekordních 121 adeptů, bude Waldkirchenským předána 5. prosince v Maximilianeu.