Na vzácném snímku čtenáře Jana Řehovského je přibližně zachycen prostor dnešní Mánesovy ulice a okolí mezi ulicemi Čechovou a Novohradskou. V popředí teče Mlýnská stoka, ve které hospodyně máchají prádlo. Na břehu se pak prádlo bílí. Přihlížejí nebo pomáhají děti. Vpravo je příhradový železný most přes Mlýnskou stoku. Konzervátor Karel Kakuška s úsměvem provokoval, že Mlýnská stoka, tak jak dříve tekla a jak je např. zachycena na snímku, je stará Malše.

Snímek byl pořízen po roce 1908, poněvadž v tom čase byla postavena městská elektrárna a vozovna tramvají v pozadí. Tramvaje ale vidět nejsou ani při zvětšení snímku.

Dnešní Mánesova ulice má dvě odlišné části, které od sebe dělí Malše. Starší část je od bývalé Linecké silnice (později Wilsonova náměstí) k vodárně. Mladší od pravého břehu Malše přes Dukelskou, Čechovu a Novohradskou k někdejší čokoládovně Merkur.

Mlýnská stoka teče po roce 1950 jinudy. Prolomení na Nádražní přes vlečku do tabáčky a skrz areál nákladního nádraží je novodobé.
Starší část byla v roce 1875 nazvána ulicí Hardtmuthovou. Vedla kolem továrního komplexu L. & C. Hardtmuth a za Fürthovou vilou a restaurací Tivoli, poblíž vodárny, přes dva mosty do Litvínovic. Název Hardtmuthova vydržel poměrně dlouho. Až roku 1945 byla ulice přejmenována na Karla Čapka (používalo se Čapkova). Mladší část zastavěná současně s navazující Havlíčkovou kolonií se od roku 1921 jmenovala Mánesova.

Po roce 1945 se přes Malši mezi Čapkovou a Mánesovou postavil provizorní most a připravoval se most „Pionýrů“. Radnice se proto roku 1955 usnesla spojit obě části ulice pod jeden název – Mánesova. V usnesení bylo uvedeno: „Název Mánesova volíme proto, že ulice Karla Čapka je kratší a daleko méně obydlená, takže přejmenování nebude činit prakticky obtíže.“ Volili Mánesovu ovšem z jiného důvodu.

Ve skutečnosti byla Čapkova jen o málo kratší než Mánesova (asi 705 m proti 780 m). Čapkova nebyla daleko méně obydlena. K tomu v Čapkově ulici byla základní škola, poštovní úřad a na rohu restaurace U modré hvězdy. Pravým důvodem přejmenování bylo odstranění jména Karla Čapka, který jako osobnost z 1 republiky z okruhu T. G. Masaryka se v té době politickým a tím územním orgánům nelíbil.

Na snímku za elektrárnou jsou v dálce vidět domy na konci Dvořákovy ulice a vlevo patrně sklady tabáčky. Zdá se, že v pozadí za vozovnou tramvají stojí již jeden objekt továrny Merkur. Ustavující valná hromada akciové společnosti Merkur se konala dne 10. července 1911 v zasedací síni Obchodní a průmyslové komory. Poté byla v budoucí Mánesově ulici postavena továrna na čokoládu a cukrovinky Merkur. V roce 1955 vystavoval Merkur úspěšně své výrobky na výstavě 10 let budování jižních Čech v Jihočeském muzeu. Merkur byl prezentován jako nejsladší továrna ve městě. Oblíbené byly např. vánoční kolekce. Prosperující Merkur byl překvapivě zrušen v roce 1958. V objektech po Merkuru se později objevila Tesla.

Základní škola, bývalá pošta pro Linecké předměstí a další navazující domy byly zbořeny na základě požadavku Krajského investorského a projekčního útvaru silničního hospodářství (znám pod zkratkou KIPUS) ze dne 15. května 1977. KIPUS žádal Útvar hlavního architekta MěNV, aby zajistil likvidaci těchto domů. Zajistil. Restaurace U modré hvězdy (dříve bývalý zájezdní hostinec a jeden čas i hotel) byla zbořena v předstihu v roce 1969. Ještě se posunul domek koňky a Mánesovkou se postupně protáhnul vnitřní dopravní okruh, který vyvrcholil dne 1. listopadu 1990 otevřením podchodů před nádražím.

JAN SCHINKO