ČESKOKRUMLOVSKO

Například ty v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Zlaté Koruně jsou jedny z nejvýznamnějších českých varhan. Vyrobil je Abraham Starck z Lokte roku 1699. „Patří k nejstarším a největším v Jihočeském kraji," říká varhanářka ze Zlaté Koruny Markéta Králová. „Potřebovaly by opravit, ale je to tak úžasný nástroj, že napůl hraje sám," říká s úsměvem. Jsou to čistě mechanické varhany, vše na nich včetně vytahování rejstříků se musí provádět ručně." Kvůli rekonstrukci varhan vzniklo občanské sdružení, které připravuje založení sbírky.

ČESKOBUDĚJOVICKO

Stoleté varhany mají v budějovickém kostele sv. Jana Nepomuckého. Sbormistr Václav Junek upřesnil, že se jedná o velmi vzácný třímanuálový nástroj. „Jde o největší v původním stavu zachovaný nástroj na našem území. Monumentální, tzv. romantické varhany, stavěla v letech 19121916 varhanářská firma Heinricha Schiffnera.," říká sbormistr s tím, že více než 30 let byly varhany nefunkční. Proto se dočkaly zasloužené rekonstrukce. „Píšťaly se rozebraly, a protože v nich byl červotoč, musely být v Roztylech ozářeny," vysvětloval Václav Junek a doplnil, že po renovaci budou varhany elektrifikované.

TÁBORSKO

V kostele svatého Františka Xaverského v Opařanech hrají barokní varhany přibližně od roku 1732. Korpus nástroje postavil roku 1730 známý varhanář Václav Pantoček. Nešetřil zlatem ani řezbářskými ozdobami jako postavami hrajících andělů. O 30 let později získal nástroj další klaviaturní stolek od varhanáře Vojtěcha Beera. Varhany mají za sebou generální rekonstrukci, na niž se skládali dobrovolníci v čele s místní speditérskou firmou Kafka Transport. Varhanáři kromě oprav přidali navíc rejstřík píšťal. Za nástroj každou neděli a ve svátcích usedá varhaník Jiří Kolář. ,,Oprava spolkla kolem milionu, jen nový italský ventilátor stál přes půl milionu," upřesnil. Místní farář Josef Charipar oceňuje především výbornou akustiku kostela, která pomáhá k umocnění zážitku ze hry na historický nástroj.

PRACHATICKO

Památkou jsou dokonce vyhlášeny varhany v Horní Vltavici. První varhany pro zdejší kostel zhotovil varhanář Jiří Dvorský v roce 1727. Tento pozitiv stál 150 zlatých a sloužil do roku 1812, kdy jej nahradil nový nástroj, který je zde dodnes. Autorem druhých, jednomanuálových klasicistních varhan, byl zřejmě tachovský varhanář Gartner. Hornovltavické varhany byly za své více než dvousetleté služby několikrát opravovány a upravovány a poznamenaly je některé nestylové úpravy v důsledku změn v liturgické hudbě. Před několika lety byl ruční, tedy přesněji nožní, pohon doplněn o elektrický. O jejich kvalitách a ceně vypovídá zejména to, že v roce 1996 byly prohlášeny za kulturní památku a s chutí si na ně zahrálo několik mistrů varhanní hudby.

JINDŘICHOHRADECKO

Varhany v kostele Panny Marie Královny a sv. Jiljí v Třeboni pocházejí z roku 1648. Jsou dílem Václava Pantočky, člena slavné varhanářské rodiny z Dačic. „Když se řekne varhany od Pantočky z Dačic, tak je to mezi varhanáři pojem," vyzdvihuje kostelník Otakar Pytelka. Z původních Pantočkových varhan ale v třeboňském kostele mnoho nezbylo. Ve druhé polovině 20. století se je jal opravovat „na koleně" řemeslník z jedné z nedalekých obcí. „Použil prý asi třetinu původních píšťal, přepracoval a opravil celý vnitřek. Vnější podoba ale zůstala," dodal kostelník. Varhany v té době také změnily způsob pohánění. Měchy vystřídal kompresor. I přesto, že ve varhanech již není mnoho původního, stále hrají při mších i koncertech. Jen se vždy musí poladit. „Mají přibližně dva tisíce píšťal, většina je ze slitiny cínu, ale jsou tu i dřevěné. Některé jsou velké jako tužka, jiné jako komínová roura," popsal.

STRAKONICKO

Na Strakonicku je několik míst, kde jsou k vidění vzácné varhany. V kostele sv. Jana Křtitele v Paštikách jsou varhany od Martina Palečka z let 1751 až 1752. „Lze je považovat za téměř zachovalé," říká Vít Honys, organolog Biskupství českobudějovického. Za varhany, které si zaslouží pozornost zachovalostí, označil nástroj v obci Řepice, které pocházejí ze 60. let 18. stol. Naopak před dokončením jsou varhany v Záboří. Jejich renovace má být hotova příští rok. V kostele sv. Václava v Kadově mají vzácné varhany z roku 1767. Jejich autorem je Vojtěch Schreyer. V roce 2008 pořádala obec ve spolupráci s římskokatolickou farností Kadov u Blatné 1. varhanní koncert. Zájem veřejnosti o varhany byl tak velký, že obec založila veřejnou sbírku na opravu těchto vzácných varhan.

PÍSECKO

Jedny z nejstarších varhan jsou v kostele sv. Václava v Písku. Vytvořil je v letech 1739 1740 dačický varhanář Václav Pantoček. Barokní varhany byly naposledy upravovány roku 1892 firmou Mölzer z Tábora. Dnes se vhledem k jejich stavu při mši nepoužívají a písecká římskokatolická farnost pořádá sbírku na opravu.