Při rekonstrukci, jejíž zahájení oznamuje všem výkop přes náměstí, bude mimo jiné v objektu zřízena restaurace.

Protože ale solnice patří k nejzajímavějším architektonickým památkám ve městě a je přísně chráněná, ne všechno zázemí bude v solnici. Podle Václava Študlara ze společnosti Salinum, jež solnici vlastní, bude část technologií v nedalekém domě na rohu Hroznové a České ulice. Postaví tam i varny, neboť restaurace chce čepovat

i vlastní pivo. „Nechceme zbytečně solnici zatěžovat technologiemi,“ vysvětluje Václav Študlar a dodává, že noví vlastníci jsou hrdí na to, že jim patří tak unikátní objekty, jako jsou velká a malá solnice na Piaristickém náměstí.

Velká solnice představuje opravdový historický unikát. Podle architekta Lubora Gregory z ateliéru Heritas, který působí při rekonstrukci objektu, se například vnitřními dřevěnými konstrukcemi řadí do té nejlepší společnosti.

V solnici je dochovaný typ krovu, který je přechodem mezi gotikou a renezancí. „Je čtvrtý nejstarší tohoto typu u nás. Starší datované konstrukce tohoto typu jsou u nás pouze v kostele sv. Jakuba v Prachaticích, Malostranské mostecké věži v Praze a v Plzni v kostele sv. Bartoloměje,“ vypočítává Lubor Gregora.

Vzápětí ale zdůrazňuje, že možná ještě větší hodnotu má skutečnost, že stavba si dodnes uchovala původní účel. „Solnice je unikátní hlavně tím, že do dnešní doby nebyla přestavěna pro jiné účely. Sýpky vznikly i v jiných městech, ale většinou byly v pozdějších dobách přestavěny. Tady objekt vydržel. Jsme moc rádi, že se dochoval v nejautentičtější podobě, takřka vše je ze 16. století,“ říká Lubor Gregora.

„Stavba byla dokončena asi v roce 1531, odpovídá tomu deska na průčelí i dendrochronologická datace dřeva. Také způsob opracování a číslování trámů a vazeb svědčí o tom, že jsou to v převážné většině prvky z roku 1531,“ dodává architekt. Dendrochronologická datace ukazuje na kácení stromů v rozmezí let 1529 až 1531. Podle letokruhů a jejich řazení dnes dokáží odborníci téměř přesně určit, kdy, který strom rostl.

Vnitřní dispozici objektu, který sloužil vždy jako sklad, chce zachovat i nový vlastník společnost Salinum. Podle Václava Študlara ze společnosti Salinum, vznikne v přízemí a v prvním nadzemním podlaží restaurace. Ve třetím podlaží zázemí například pro výstavy a podobné společenské akce a ve čtvrtém podlaží, přímo pod neobvykle řešeným krovem bude nově umístěno motocyklové muzeum, které se sem přesune z malé solnice. V malé solnici vznikne zázemí pro restauraci, lépe řečeno jeho část, protože památkáři požadují, aby unikátní dřevěné konstrukce velké solnice byly co nejvíce ochráněny před škodlivými vlivy.

Další část zázemí bude v domě na rohu České a Hroznové ulice. Tam také vznikne minipivovar pro restauraci v solnici. „Varna pivovaru bude mít objem tisíc litrů,“ říká Václav Študlar a dodává, že výstav by se měl pohybovat okolo dvou tisíc hektolitrů ročně. Přes Piaristické náměstí spojí dům v České ulici a solnici produktovod, kudy povedou mimo jiné i pivní trubky.

Budova solnice na dnešním Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích nikdy nesloužila jinému než hospodářskému účelu. Původně byla dokončena asi roku 1531 jako sýpka. Kromě toho fungovala také jako sklad soli a po blíže neurčené období i jako městská zbrojnice.

Vždy celé patro tvoří jednolitý prostor, přerušený jen podpěrnými trámy.
Rekonstruovaná solnice by se měla otevírat v roce 2018 na podzim.