V pelíšku jsou děti jako v děloze

Zdroj: Deník/ Jitka DavidováRočně tu léčí 350 miminek, která se narodí s nízkou porodní váhou, tedy pod dvě a půl kilogramu. Většina z nich je nedonošených. Novorozeňat, která vyžadují podporu přístrojů, je na tomto oddělení zhruba 160 ročně. Oddělení léčí ale i ta nejmenší novorozeňata s váhou pod jeden a půl kilogramu. Těch je přibližně stovka ročně. Podle primáře neonatologického oddělení Milana Hanzla toto číslo v posledních letech mírně klesá.

Na Neonatologické oddělení českobudějovické nemocnice jsou přijímána novorozeňata buď ze spádové oblasti centra, nebo novorozenci narození v krajské porodnici. Podle primáře Milana Hanzla spádová oblast zahrnuje celý Jihočeský kraj a část kraje Vysočina. „Máme za úkol poskytovat vysoce specializovanou péči těžce nemocným, a nedonošeným dětem. Pečujeme i o novorozence , kteří potřebují chirurgické zákroky, o děti s vrozenými vadami v novorozeneckém věku i o malé kojence,“ popisuje primář, který zde léčí děti 35 let.

Za léta praxe pozoruje, že průměrný věk rodiček narůstá. „V České republice je to něco málo pod 30 let, na druhé místo se řadí rodičky mezi 30 až 35 lety, což v dobách, kdy jsme začínali s neonatologickou péčí v Českých Budějovicích, bylo naprosto obráceně. Ve všech vyspělých zemích se věk rodiček posunuje výše, například v Rakousku a v Německu je to stejný trend jako u nás,“ komentuje.

Z toho však podle něho plyne, že s rostoucím věkem rodiček se zvyšuje frekvence těhotenských patologií. „U rodiček se objeví komplikace, které často donutí porodníky ukončit předčasně těhotenství. To je jedna skupina rodiček, která nám nepřímo ovlivní frekvenci dětí s nízkou porodní váhou, tedy pod 2,5 kilogramu, kdy se jejich vývoj v děloze často zastaví a samozřejmě se rodí děti předčasně i bez těhotenských patologií u starších maminek,“ vysvětluje.

Pokud čeká žena dvojčata či více dětí, tak je také vyšší pravděpodobnost, že se děti narodí předčasně. Vícečetná těhotenství bývají často i po umělém oplodnění. Podle primáře vícečetná těhotenství za poslední léta výrazně klesají. „Před pěti lety se v Čechách narodilo asi 5,5 tisíce dvojčat, nyní se rodí dvojčat o padesát procent méně. Je to vidět na mírně mírně klesající frekvenci předčasných porodů. Čili nám klesá frekvence dětí s nízkou porodní hmotností, což je příznivý vývoj a to také příznivě ovlivňuje naší neonatologickou péči,“ hodnotí s tím, že v českobudějovické nemocnici nepamatuje za 37 let čtyřčata. „Měli jsme tu několikerá trojčata,“ dodává.

Předčasně narozené děti, které dnes lékaři zachraňují, se mnohdy pohybují na hranici životaschopnosti. Jsou to děti od 22. týdne do 24. týdne.

Lékaři o této skupině dětí hovoří jako o šedé zóně nebo novorozenci kolem hranice viability. Jejich úmrtnost však dnes podle primáře klesá. „Klesá i frekvence jejich postižení. Záleží na individuální zralosti plodu. Cílem naší práce je nejen zachránit tyto děti na životě, ale hlavně maximálně snížit riziko jejich vývojového postižení Mezi veřejností ale převládají mýty: Čím více nedonošených dětí, tím více postižených. To již dávno není pravda. Víte, díváme se hlavně na to, jak se daří našim dětem ve dvou letech a později a podle toho korigujeme naši léčebnou a ošetřovatelskou péči. Stejně tak to funguje ve světě,“ podotkne.

„Předčasnému porodu se ve většině případů nedá zabránit. Žena začne mít kontrakce a objeví se u nás například ve 23. týdnu těhotenství a najednou se rodině všechno obrátí naruby… Za ta léta víme, co to pro tu rodinu znamená,“ poukáže na méně příjemné stránky své profese. Jako doklad zavádění pokročilých ošetřovatelských postupů, pak přinese speciální pelíšek, do kterého lékaři ukládají nedozrálé děti. Lékaři jim tak v inkubátorech napodobí díky pelíšku prostředí v děloze.