Kliknutím zvětšíteO objektu se poprvé zmiňují místní kronikáři už v 17. století, kdy zapisovali jednotlivé mlynářské rody. Poslední velká rekonstrukce se podle současné majitelky Pavly Nechanické datuje do poloviny 19. století. „Nemám k tomu sice žádné doklady, ale na stavbě se objevuje letopočet 1853,“ vysvětlila.
V sedmdesátých letech minulého století koupili mlýn od potomků posledního ve mlýně žijícího mlynáře její rodiče se svými kamarády za účelem rekreace. „Pochopitelně se nacházel v dost zoufalém stavebním stavu. Následujících třicet let spočívalo zejména v nekonečné práci a údržbě. I opravy odpovídaly tehdejším finančním možnostem, vše dělali mí rodiče sami,“ prozradila Nechanická.
Její děti ve mlýně nedaleko stejnojmenné zříceniny trávily každé prázdniny a její rodiče tam ve stáří trávili čas od jara do podzimu. „A byli tam šťastní. Já osobně jsem žádná velká chalupářka nebyla. Po smrti mého tatínka před pár lety, vyvstala otázka, co s mlýnem,“ doplnila příběh.
Mlýn díky svému kouzlu a místu podle jejích slov nedával žádnou jinou možnost než si ho nechat. „Ale to znamenalo ho celý rekonstruovat. V té době jsem postupně ukončovala svou letitou praxi advokátky, chystala se do důchodu a najednou tady byl nový cíl,“ sdělilo, jak začala hořet její nová vášeň, o kterou se nyní dělí i se svými hosty.
„A tak to začalo, ne zcela plánovaně jeden rok střechy, další rok venkovní omítky, další rekonstrukce kuchyně a koupelny, okna, podlahy a další a další,“ shrnula.
Kouzelné místo zapadlo do projektu
Postupně jsem zjistila, jaký potenciál se ve mlýně skrývá. „A protože shodou okolností z naší rodiny nikdo neměl čas do mlýna pravidelně jezdit, tak jsem se v roce 2019 rozhodla, že bychom ho mohli občas pronajímat,“ doplnila Pavla Nechanická.
Napsala zkusmo na stránky Amazing Places, že má takový mlýn, u kterého všichni turisté, když jdou směrem od zříceniny hradu Šelmberk, říkají: „Jéé to je nádhera,“ a často se tam fotí. „Z Amazing Places se ozvali, přijeli se podívat a lidé volali a rezervovali,“ přiblížila reakci po zveřejnění na sociálních sítí.
Získala tak novou a velmi cenou zkušenost. „Nikdy jsem žádný penzion nevedla, a tak se vše již tři roky učím za pochodu. Mlýn pronajímáme v sezoně od května do října, protože v zimě se špatně vytápí a také je dost nesjízdná polní cesta,“ upřesnila Pavla Nechanická.
Během doby, kdy nejsou hosté, stále vylepšuje. Od konce minulého roku se pustili do rekonstrukce staré mlýnice.
„Ta je součástí obytné budovy, je tam strojovna z konce 19. století se všemi původními stroji a já jsem sehnala skutečně mistra v oboru jejich opravy, a tak to tam s jeho pomocí dáváme postupně dohromady. Je to neskutečně náročné,“ zhodnotila s tím, že jeho práce přinese ovoce nejméně za další rok.
Vše chce vrátit do původní podoby. „Stroje poběží, ale nebudou mlít, možná zatím,“ směje se.
Vše kolem ubytování hostů řeší sama se svou pětaosmdesátiletou maminkou. „Mlýn vždy hostům osobně předáme. Víme z předchozí korespondence, kdo to bude, kolik lidí. Maminka vždy pro hosty upeče svoji bábovku a oni nás ocení pochvalou ještě předtím, než se stihneme vrátit zpět domů do Prahy,“ popsala.
Řada hostů se k nim opakovaně vrací. „Někteří letos přijedou již potřetí, a to je pro mě ta největší pochvala a další výzva. Mám neskutečné štěstí, že díky vlastnictví této nemovitosti mohu poznat řadu milých a zajímavých lidí,“ zhodnotila milá majitelka.
Původní vybavení i pořízené kousky
Objekt doslova dýchá historií. „Pokud jde o poklady, tak pokoje jsou všechny zařízeny ve stylu přelomu 19. a 20 století. Část nábytku ve mlýně byl, část jsme postupně pořídili a opravili, například mosazné postele po mé prababičce, obrázky, hodiny po mé tchýni a další,“ sdělila.
Staré věci totiž miluje a zařizování interiéru ji velice baví. „Koncem minulého roku se mi podařilo koupit set starých modrých smaltovaných pokliček, dvě staré židle. Kamna ty jsou většinou původní, topí se dřevem, ústřední topení tam nechci,“ konstatovala Nechanická.
A jak to bývá k mlýnu náleží vodník a rybník, ve kterém jejich známý opravdu chová kapry. „Každoročně máme na podzim i vlastní výlov. Hodně hostů si s sebou vozí kola, dělají si v okolí a po celých jižních Čechách výlety. Ale nejvíce času tráví právě ve mlýně, který nabízí luxus úplné samoty,“ upozornila.
Užívají si pohody na kryté verandě, nebo v grilovacím koutku a jsou šťastní z naprostého klidu. „I pejsci jsou u nás možná na rozdíl od jiných objektů vítáni,“ podotkla.
Se zahradou Pavle Nechanické pomáhá další člen rodiny. „Můj syn je totiž zahradní architekt. Plánů a práce tam ještě bude hodně, záleží jen na tom, co se podaří zvládnout,“ sdělila závěrem.
Poseďte si na starém kmeni s lahví vína, užijte si výhled na rybník. Přesně tak to má ráda sama majitelka Šelmberského mlýna, jehož filozofií je zážitek. V okolí je krásná nedotčená příroda. Do objektu se vejde až 12 osob, vhodný je tak pro celou rodinu, nebo skupinku přátel. Lokace je vhodná i pro svatby – jak obřad tak oslavu s přenocováním. V docházkové vzdálenosti se nachází zřícenina hradu Šelmberk i říčka Blanice a jen dva kilometry je to do města Mladá Vožice. Na Táborsku lze mimo jiné navštívit i plno dalších zajímavých lokalit, automobile se do hodiny dostanete na zříceninu hradu Borotín, Choustník či Kozí Hrádek. Navštívit lze mimo jiné Chýnovské jeskyně, Zoologickou zahradu Tábor, ateliér slavného sochaře Františka Bílka, nejstarší řetězový most v Čechách u obce Stádlec, či podzemní katakomby v Táboře.
50
3
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
