Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V práci se potkává hlavně s udýchanými lidmi

České Budějovice - /ROZHOVOR/ Se správcem českobudějovické Černé věže Janem Vančurou o úklidu, slavných návštěvnících, pohledu z výšky i 225 schodech

30.7.2011 1
SDÍLEJ:

Jan Vančura se od roku 1992 stará o českobudějovickou Černou věž. To s sebou přináší každodenní úklid, pravidelné kontroly hodinového stroje a zvonů, zodpovídání zvídavých dotazů i noční posouvání rafik při změně času.Foto: Deník/Jaroslav Sýbek

Abych si mohla popovídat s Janem Vančurou, musela jsem zdolat 225 schodů. Tento českobudějovický rodák se totiž již devatenáct let stará o dominantu krajského města, Černou věž. Tráví tu většinu dní, nezávisle na tom, jaké je zrovna roční období. „Musím být pořád poblíž, protože věž znamená velkou zodpovědnost,“ říká.

Na vaše pracoviště vede 225 schodů. Kolikrát denně je musíte vyjít?
Průměrně dvakrát, ale jsou situace, kdy to člověk musí zvládnout mnohonásobně víckrát. Kvůli úklidu, revizím, ale i různým neočekávaným věcem, například nedávno se stalo, že nahoru vyšla babička s vnoučkem a ten se tady seknul, nechtěl dolů, bál se, tak mi nezbylo nic jiného než ho popadnout a snést dolů.

Máte díky tomu lepší fyzičku?
Já si dobré pivo a kachnu nikdy neodepřu, tak tím tu fyzičku asi zase ztrácím. Spoluhráči při fotbale mi nicméně říkají, že vydržím běhat tak o minutu déle než ostatní.

Za jak dlouho se dají ty schody zvládnout? Máte osobní rekord?
Já jsem to nikdy na rekord nezkoušel, protože si velmi vážím výkonu pana Schestauera, syna posledního věžného, který to má za minutu deset nahoru a za 47 vteřin dolů. Před několika lety jsme ale s agenturou Dobrý den z Pelhřimova uspořádali závod a myslím, že nejlepší mužský výkon při výstupu na věž byl 56 vteřin.

Schody jsou v některých částech dost strmé, nemuseli jste řešit úraz?
Zatím naštěstí ne, ale právě touhle cestou bych chtěl poprosit, aby nikdo nahoru radši neběhal. Nerad bych, aby došlo k nějakému zranění. Každé schody na věž jsou fyzicky náročné a svým způsobem i nebezpečné.

Na věži se setkáváte asi hlavně s udýchanými lidmi…
Určitě, vždycky si říkám, že tak nejspíš vypadám i já ráno.

Sledujete v tomhle směru nějakou změnu? Že se třeba fyzička národa horší?
Bohužel tohle musím potvrdit a týká se to hlavně dětí. Vidím, že jsou daleko více udýchanější než v dřívějších letech. Druhá věc je, že u mnohých také opadá zájem o památky a historii.

Proč jste se rozhodli umístit pokladnu až nahoru?
Je pravda, že tím věž přijde o pár platících návštěvníků, kteří si jen vyfotí zvony a nahoru už nedojdou nebo to v polovině vzdají. To pro nás ale není zásadní. Jde o to, že tady se můžeme lidem věnovat, můžeme jim podávat lépe informace a reagovat na dotazy, které je napadnou až při pohledu z věže. Navíc můžu obcházet ochoz a tím vyrušit každého, kdo by chtěl dělat nějakou neplechu. Na to musíme dbát, protože pod námi plyne život.

Co je nejčastější otázka?
Kde je Budvar. To absolutně vede. Hodně lidí se také ptá na Temelín, který je odsud úžasně vidět, a na detaily z historie Budějovic. Přijdou ale třeba i lidé, kteří tu byli na vojně, a tak je zajímají kasárna.

Jak se líbí Budějovice z výšky?
Setkávám se s lidmi z celé republiky i zahraničí a nezaznamenal jsem jedinou výtku ke vzhledu města. Všichni tvrdí, že patří k nejkrásnějším, a to mě těší.

Která část města je odsud nejhezčí pro vás?
Jednoznačně pohled přímo dolů na náměstí. Pokud se ale bavíme o rozhledu do dálky, tak mám hrozně rád říjnové dny, kdy je takové to babí léto, vzduch se prochladí a je vidět daleko. Směrem na Šumavu se pak odkryje krásné panorama.

Jste věžným 19 let. Co je vůbec vaše původní povolání a jak jste se dostal k téhle neobvyklé práci?
Původně jsem klempíř a nápad pronajmout si Černou věž vzešel od manželky. Tak jsme tenkrát vyřídili všechny formality a od té doby tu pracujeme. Nemůžeme se ale chovat úplně jako soukromníci. Když chceme udělat jakoukoli změnu, musí to schválit rada města nebo zastupitelstvo přes správu domů.

Jak vypadala věž, když jste sem poprvé přišel? Co bylo třeba udělat?
Hlavně obrovský ordnung. To není výtka k nikomu z předchůdců, ale za ta léta se v patrech nahromadila spousta věcí, které neměly s věží nic společného. Pak se udělala nová elektroinstalace, to je moc důležité, protože osvětlením se věž ukázala všem.

Našlo se při úklidu něco zvláštního?
Ne. Já jsem také čekal, že by tu nějaké dokumenty nebo cedule mohly být, ale bohužel nic takového jsme nenašli.

Kolik práce vyžaduje péče o věž?
Je to celoroční údržba. Musím stále kontrolovat hodinový stroj a další součásti. V zimě navíc napadá sníh, který může udělat neplechu, takže je třeba ho odsud odklidit. Musím být pořád poblíž, protože věž znamená velkou zodpovědnost.

Původním povoláním jste klempíř. Musel jste se naučit i další řemesla?
Tady se potkáte se vším od výměny elektriky, přes opravy schodiště až po hodinový stroj. Na složitější věci přivoláme samozřejmě odborníka, ale to základní zvládnu už sám.

Co změna času? V kolik hodin chodíte posouvat ručičky?
Přiznám, že nechodím na druhou nebo třetí ráno, ale kolem půlnoci, takže hodiny posunu trochu v předstihu.

Jak náročné je samotné posunutí?
Když se čas posouvá o hodinu dozadu, je to jednodušší. To jen zastavím kyvadlo, počkám hodinu a pak ho rozhýbu. Při čekání stroj promažu a vyčistím. Když je to naopak, tak je to technicky složitější.

Jak vám dává zabrat úklid věže?
To je každodenní záležitost, nedá se to vynechat. Ráno nebo večer je třeba vybrat odpadkové koše a také zametat. Docela hodně se tu totiž práší.

Pracujete i ve výškách?
Že bych skákal přímo po střeše zavěšený na laně, to ne, dostávám se však k hodinovým cimbálům v první lucerně. Ty musím dvakrát nebo třikrát ročně promazat. Prostory je ale třeba kontrolovat častěji, zvlášť když je silná bouřka.

Co kontrola zvonů?
V roce 1995 sem byl instalován zvon Budvar a všechny zvony byly z manuálního pohonu předělány na elektromotory. Od té doby se každý rok v zimě provádí kontrola. Asi před dvěma lety Budvar klesl o několik centimetrů, takže jsme ho museli přizvednout. Právě díky revizi jsem na to přišel včas a mohl problém odstranit dřív, než by došlo k vážnějšímu poškození.

Teď na věži visí obří moucha od sochaře Michala Trpáka. Bylo náročné ji tam umístit?
Musela to schválit Rada města, vyjadřoval se statik i já, protože celá ta konstrukce váží asi 120 kilogramů. A pod námi plyne život, tak mi moc záleželo na tom, aby to bylo zavěšeno správně a nemohlo se nic stát. Celá instalace trvala asi pět hodin, dělalo to šest lidí. Já teď nikdy neopomenu tam hodit oči a zkontrolovat, jestli je to v pořádku. Mám z toho maličko pocit strachu, až bude moucha pryč, budu klidnější.

Jste na věži celé léto, nemrzí vás, že se nedostanete na dovolenou?
Mě osobně vůbec ne, já moře moc nemusím. Těším se na konec září, říjen, kdy máme volněji, prostřídáme se tu a já si zajedu zarybařit na Lipno. To je pro mě životabudič.

Kolik návštěvníků míváte za sezonu?
Loni přes 30 tisíc. Letos to ze začátku vypadalo dobře, 4. července jsme zaznamenali vůbec největší denní návštěvnost – 647 lidí. Pak ale přišlo velké vedro, potom déšť a turistů ubylo. Budějovice mají totiž handicap v tom, že tu chybí hrad nebo zámek, tak při nepříznivém počasí jedou lidé spíš jinam.

Utkví vám z těch tisíců lidí někdo v paměti?
Určitě. Jsou to třeba celebrity, vzpomínám si na Svěráka se Smoljakem nebo Davida Kollera. Nezáleží ale jen na slavných osobnostech, nedávno jsem se tu seznámil s malým chlapcem, který se nádherně zajímal o celé město, a z takového setkání má člověk vždycky radost.

Jsou i lidé, kteří se sem vrací?
Ano, věž má svoje štamgasty. Jsou to například místní, kteří zkouší svoji fyzičku.

Prohlížíte si zápisy v návštěvních knihách?
Archivujeme je od roku 1992 a je to fajn, když tam člověk zalistuje. (otevírá aktuální knihu) Třeba tady: „Jsem tu poosmé a je to tu pořád hezký. Roman, Plzeň.“ To musí každého Budějčáka potěšit. Líbí se mi hlavně vzkazy od dětí, protože si myslím, že neumí lhát.

Považujete vy sám Černou věž za nejhezčí budějovickou památku?
Tak to je jednoznačné. Přiznám ale, že poměrně inklinuji ještě k jedné dominantě, a to je kostel na Piaristickém náměstí. Když se mě tu lidé ptají, co by měli vidět, tak vždy doporučuji, aby šli k radnici, přes Biskupskou ulici k mostu, poté kolem Železné panny, soutoku a slepého ramene Malše až na Piaristické náměstí.

O změně povolání neuvažujete?
V tuto chvíli ne. Někdy je samozřejmě ponorka, ale to se stává v každém povolání. Na druhou stranu se tu pořád střídají lidé a každý den je jiný.

Může vás tu ještě něco překvapit?
Jsme na věži, tady může překvapit cokoliv kdykoliv. Už jenom počasí. Když je bouřka, tak to nemohu přejít jako ostatní, ale musím hned kontrolovat, jestli něco nepoškodila. Po té nedávné byly rozhozené všechny rafiky.

Jezdíte také na jiné rozhledny v republice?
Já mám vždycky smůlu, že když už se v zimě někam dostanu, tak jsou zavřené. Když ale mám tu možnost, tak se jdu rád podívat. Někdy k tomu využiji i televizi. Teď se mi třeba líbí pořad, ve kterém Viktor Preiss říká: Kdo chce být svěží, musí do věží.


O vznik Černé věže se zasloužil purkmistr Magistr Quirinus, který stál v čele Budějovic v 16. století a zveleboval vzhled města. V roce 1547 přesvědčil radní, že zde chybí vysoká věž, která by kromě reprezentační funkce plnila i funkci strážní věže a zvonice.
Výběr staveniště
Aby plnila funkci zvonice, musela být věž blízko farního kostela sv. Mikuláše, ale ne tak, aby bránila vstupu. Zároveň nesměla působit příliš excentricky při celkovém pohledu na město a neměla být daleko od náměstí.
Materiál
Stavební kámen se těžil v městském lomu poblíž vsi Ohrazení u Ledenic. Dřevo na lešení, trámy a podlahy se kácelo v lesích u Branišova a dvora Lhotka mezi Rudolfovem a Lišovem.
Stavební techniky
Většinu zdi tvoří neupravený lomový kámen, pouze vnější strana byla obkládána těžkými kvádry. Ty se nahoru vytahovaly pomocí žentourů a kladkostrojů. Namáhavou cestou se nahoru dostávaly také těžké trámy, při jejichž zvedání bylo zapotřebí důmyslných rumpálů i volského zápřahu.
Proč se jí říká Černá
Po požáru, který roku 1641 zničil sousední kostel , se ve městě tradovalo, že světlá věž byla očazena plameny z hořícího kostela. Název Černá pak definitivně dostala v 19. století, když zmizela vyzdobená omítka z horních pater a povrch kvádrů stářím zčernal.
Věžní
Od postavení věže v ní bydleli věžní. Jejich prvořadým úkolem bylo sledovat město a okolí. Dokud neměla věž telefonické spojení s hasičskou stanicí, musel věžný ohlašovat podezřelý oheň či kouř údery na jednu stranu zvonu, dále vyvěšoval červený prapor, v noci červenou lucernu.
Strážní žili ve věži i se svou rodinou, vodu a další potřeby tahali nahoru pomocí rumpálu.Ve věži chovali dokonce drobné zvířectvo, například králíky nebo husy.
Nynější správce Jan Vančura v Černé věži nebydlí, ale tráví tu většinu dne.
Věž v číslech
Celková výška - 72,29 metrů
Výška k ochozu - 45,67 metrů
Šířka věže - 11,15 – 10,32 metrů
Síla zdi u základů - 3,10 metrů
Počet schodů - 225
Zdroj: http://www.cb.apu.cz

Autor: Andrea Zahradníková

30.7.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V Dasném se opravuje kanalizace. Průjezd obcí to komplikuje.

Přes Dasný jedeme o víkendu bez omezení

Ilustrační foto.
AUTOMIX.CZ
3

Absurdní šikana? Český řidič platil pokutu za překročení rychlosti o 1 km/h

Volby v Gymnáziu Česká

České Budějovice - Volební okrsky číslo jedna a dvě jsou v Českých Budějovicích tradičně v Gymnáziu Česká, pár kroků od radnice. Podle ředitele gymnázia Antonína Sekyrky se hlasuje vždy ve zvýšeném přízemí.

Při fotbalu dojde i na zážitek s policií

České Budějovice – Policisté se zúčastní jako hosté sobotního fotbalového utkání na stadionu SK Dynamo České Budějovice.

Na zápase v Havířově je nejhorší dlouhá cesta, směje se gólman Petr Kváča

České Budějovice – Třetí venkovní zápas v řadě čeká v první WSM lize hokejisty ČEZ Motoru. V sobotu se představí v Havířově (17.30). „Nejhorší je ta dlouhá cesta,“ usměje se gólman Petr Kváča (20 let).

Náklaďák srazil v Lišově chodce, od Budějovic stála kolona

Lišov - Dopravní nehoda zkomplikovala v pátek ráno průjezd Lišovem. Na hlavní lišovské třídě 5. května srazil před půl osmou nákladní automobil chodce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení