Pracujete v Českém rozhlase České Budějovice jako moderátor, chtěl jste promlouvat éterem k posluchačům už od mala?

To ne, nebyl jsem až takhle vyhraněné dítě. Obdivoval jsem ale sportovní komentátory. Měl jsem pak to štěstí, že jsem si tuto náročnou disciplínu mohl vyzkoušet také.

Co byste řekl, že je na práci moderátora nejtěžší?

Být úplně uvolněný a přirozený.

Co se naopak naučí člověk nejsnáze?

Nemluvit sprostě. Ani když je mikrofon zdánlivě vypnutý.

Nakolik se vaše profese blíží tomu, co lidé vidí třeba ve filmech?

Asi tak, jako se blíží výkony filmových detektivů práci typického českobudějovického policisty.

V rozhlasu jsou velmi oblíbené dny otevřených dveří. Na co se ptají nebo o co se zajímají posluchači nejčastěji?

Myslím, že nejzajímavější je pro ně prosté setkání s „tváří za hlasem". Bývají překvapení, někdy možná i rozčarovaní. Sám to jako posluchač znám taky.

Médií stále přibývá, roste tak konkurence. Ale novinky nabízejí také další možnosti pro zavedená média. Jak se s tím vyrovnává Český rozhlas?

Dobře. Rozhlas pochopil, že internet není záhuba, ale příležitost. Snadnost, s jakou se posluchač dostane ke zvukům, jež mu naživo v éteru unikly, je úžasná. Doprovodné fotky a videa k reportážím a rozhovorům jsou taky fajn. Navíc můžete dělat i věci, které by ve vysílání působily trochu střeleně, ale na internetu fungují.

Moderátory z televize mohou lidé na ulici poznat, ti rozhlasoví zůstávají v anonymitě. Je to spíše výhoda nebo třeba v něčem nevýhoda?

Výhoda je slabé slovo. To se přece děje v nočních můrách, že jdete po ulici a všichni se za vámi otáčejí. To by bylo na zbláznění.

Poslouchá vás rodina a hodnotí následně vaše působení na rozhlasových vlnách?

Tu a tam, ale motivy bývají různé. Maminka například někdy užívá kontrolního poslechu rádia k prostému ověření skutečnosti, jestli se mi dá zavolat. A když slyší jiný hlas než můj, začne žhavit dráty.

Jaké máte doma rádio?

Jedno vypadá jako otřískaný notebook a druhé jako docela pěkný, i když zbytečně velký telefon.

Jaký je váš nejoblíbenější pořad z produkce Českého rozhlasu České Budějovice a můžete stručně říci proč?

Šedesátka, protože tam se nedostane jiná muzika než ta poctivá. Nekonečná zásobárna zaručených tipů. Pořad připravuje Martin Šustr.

Kolik techniky musí ovládat rozhlasový moderátor?

Kolik techniky ovládáš, tolikrát jsi rozhlasovým moderátorem. My si těmi šavličkami u mixpultu hýbeme totiž sami, víte?

Míváte někdy při vysílání trému?

Trému při vysílání nemívám, před ním někdy ano, ale už ne tak intenzivní jako na začátku. Život mě přece jen už otřískal. Věci, z nichž stojí za to dělat si nervy, tak jako tak nebývají v naší moci. Na vysílání se dobře připravíte a což je důležitější uvedete se do té správné nálady. Ono to pak za odměnu rychle uteče.

Je to výhoda, že se vše odvysílá a tím většinou mizí v éteru a na případnou chybičku se rychle zapomene, nebo vás někdy mrzí, že co se odvysílá, je vzápětí zapomenuto?

Chce to nadhled. Jen si vezměte, kolik skvělých knih dnes nikdo nečte. Koneckonců, „vzápětí zapomenuty" už byly a ještě budou celé civilizace, včetně té naší. To ale zas neznamená, že na ničem nezáleží, a z nějaké té chybičky si hlavu nedělám. Naopak. Moderátor je tak dobrý, jak dobrý je jeho nejhorší vstup. Tak to je.

Má podle vás i v dnešní době rozhlas nějakou výhodu před ostatními médii?

Je zatraceně rychlý. Nejrychlejší. Když na to přijde, stačí událost, člověk a telefon. Tady a teď.

Sledujete výkony ostatních moderátorů, třeba i jiných stanic? Sledujete třeba jejich výslovnost, jsou pro to nějaká obecná pravidla, nebo je to věcí každé jednotlivé stanice samostatně?

Komerční rádia si mohou mluvit, jak chtějí, když jim to u jejich publika projde. Ale Český rozhlas musí pečovat o dobrou češtinu, to je jedním z mnoha jeho poslání. Ostatní moderátory slýchám spíš nahodile a mnohdy si při tom uvědomím, jak dvojsečnou zbraní může být vysoké sebevědomí. Obecně tvrdím, že ke kultivovanému a bohatému jazykovému projevu vede jen jedna cesta - četba. Nejde o staromilství, ale prostě jen o to, jak funguje mozek. Trénovat se musí.

Liší se hodně způsob přípravy na jednotlivé pořady?

Hodně. Opravdu hodně.

Na co se nejvíce těšíte, když vám začíná pracovní den?

Na silného turka a první song, který mě chytne za srdce. Volume doprava!