Na dobovém snímku je zachycena Divadelní ulice ve směru ze Zlatého mostu k náměstí. Snímek byl pořízen mezi roky 1936 a 1939, což lze odvodit z toho, že již stojí Broukárna (B+B), zcela vzadu na náměstí je hranatá skrčená záložna a ještě se jezdí vlevo (vpravo se začalo jezdit za německé okupace).

Tramvajové koleje se obloukem vyhýbají chodníku u divadla. Na mostě i v ulici je ještě dost místa pro druhé koleje, aby nemusela jedna tramvaj čekat na výhybně (na Wilsonově náměstí) na druhou protijedoucí, čímž se provoz zdržoval. Proč radnice nezařídila obousměrný provoz, když místa bylo dost a navíc měly koleje rozchod jen 1 m, rozhodly asi peníze, ale na takovou dlouhodobou investici je sporné nepřiměřeně šetřit.

Vlevo stojí skoro nový třípatrový dům s kavárnou Savoy. Dům byl stavebně dokončen v roce 1928 a v sobotu dne 31. srpna 1929 ve 12 hod. v poledne zde Bedřich Klabačka, dosud vrchní číšník v Besedě, otevřel nejmodernějším komfortem zařízenou kavárnu SAVOY. Bedřich Klabačka s manželkou Vilémou v Savoyi též bydleli. Mohlo by se říci legendární kavárna Savoy, poněvadž po roce 1990 byla zatlačena dozadu, měla na nábřeží již jen dvě okna a v roce 2000 zmizela docela. Stále se nabízí srovnání polohy Savoye s pražskou kavárnou Slávie proti Národnímu divadlu. Herci to měli přes ulici. V Savoyi se prý občas zastavil herec Miloš Kopecký, když jel na chalupu (mlýn na Křemžském potoku). K zapamatování je Kopeckého pravidlo – alkohol v malých dávkách neškodí v jakémkoliv množství.

V září 1926 se konalo slavnostní odhalení busty Josefa Kajetána Tyla na průčelí divadla. Jihočeské listy ze dne 8. září 1926 napsaly ke slavnosti článek na přední straně listu a mimo jiné nekompromisně uvedly: „Odhalené poprsí Tyla na zchátralé divadelní budově." Hlavní projev měl starosta města Bedřich Král, který také řekl: „Doufejme, že se v brzku dočkáme výstavby nové divadelní budovy." Jistě doufal a doufaly nejméně půl století další generace radních, až se doufat přestalo.

V místě Savoye stával blíže k Malši Wendlerův hostinec a v Divadelní navazoval Velký pivovar, který do roku 1871 sloužil Měšťanskému pivovaru. V roce 1893 byl ve Velkém pivovaru naproti divadlu otevřen Ferusův vinný sklep. To byla tehdy největší vinárna ve městě, nádherně zařízená, každý večer koncert, vstup volný. Je možné, skoro jisté, že starší Wendlerův hostinec a Ferusův sklep na výhodné poloze způsobily, že do převážně obytného bloku domů Savoye zakomponoval stavitel Johann Stepan impozantní kavárnu. Pro případné zájemce silného alkoholu byla naproti Savoye vedle divadla k dispozici kořalna Jindřicha Bieglera.

O dva roky dříve než rohový dům Savoye byl postaven v roce 1927 dům manželů Josefa a Anděly Cimlových před podloubím vlevo. Kožešnický závod Josefa Cimla se do nového domu přestěhoval ze Široké ulice v září 1927. V Savoyi v místech, kde za socialismu býval bufet Racek a vedle prodejna textilu a koberců Artex, se hned po dostavění Savoye v roce 1929 zařídily exkluzivní obchody. Nejprve od 1. ledna 1929 Bernard Steiner konfekční a módní závod.

Druhý Alfred Fried: „Dovoluji si zdvořile oznámiti, že dnem 1. srpna 1929 otevřu odborný obchod cukrovinkami, čokoládou a desertním zbožím, Divadelní ulice, novostavba proti městskému divadlu. V dokonalé úctě Alfred Fried." Za zmínku stojí, že profesor Jaroslav Maňák z Divadelní 11 podnikl v tom srpnu 1929 rodinný výlet do Jugoslávie na motocyklu se svými třemi syny na sidecaru a zadním sedadle.

JAN SCHINKO