Píše se rok 1986. Jihočeský archeolog a strakonický rodák Pavel Pavel nastiňuje možné řešení záhady, jak mohly pradávné civilizace hýbat několikatunovými břemeny, aniž by měly k dispozici moderní nástroje. O pár let později, v 90. letech, pak sehrává důležitou roli při dokončování výstavby Jaderné elektrárny Temelín. „Byl jsem osloven společností I&C Energo, abych pomohl při přesunu části řídicích systémů, kdy některé vážily několik tun, do uzavřených místností. Techniku využít nešlo, tak jsme sáhli po lanech a pákách, podobně jako domorodci na Velikonočním ostrově před mnoha sty lety,“ uvedl Pavel Pavel, který se nyní věnuje literární činnosti a propagaci jedinečné kultury Velikonočního ostrova, za což dostal v roce 2022 od chilské vlády Řád O´Higinnce.

Náměstí T. G. Masaryka s kašnou a vysazenými lipami, rok 1920. Foto ze sbírky fotografií a pohlednic Jiřího Dvořáka poskytl Státní okresní archiv České Budějovice.
Takhle vypadaly Budějce. Okolo chrlícího Samsona byli muži v kloboucích a lípy

Právě při dokončování výstavby temelínské elektrárny v 90. letech doporučili zahraniční experti nahradit původně uvažované systémy kontroly a řízení za moderní digitální. Ty následně na základě smlouvy z roku 1993 dodala americká firma Westinghouse. Řada budov už ale byla postavena a odborníci museli několikatunová zařízení přesunout do uzavřených místností. Přitom někdy rozhodovaly i centimetry. „Tady žádná technika pomoc nemohla, bylo to jen o chytrosti a „obyčejné“ lidské síle. I díky tomu jsme získali v té době nejmodernější a nejlepší řídicí systém a výrazně posunuli i bezpečnostní parametry,“ poznamenal Bohdan Zronek, člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika.

A jako poděkování se rozhodl ČEZ ve spolupráci s firmou I&C Energo, která řídicí systém v Temelíně instalovala a nyní jej servisuje, umístit v zámeckém parku repliku sochy moai, jejíž autorem je právě Pavel Pavel. „Datum jsme ve spolupráci s ČEZ záměrně zvolili právě teď krátce před Velikonocemi, protože přesně před 300 lety, roku 1722 nizozemský admirál Jacob Roggeveen objevil pro Evropu Velikonoční ostrov,“ řekl Jiří Holinka, generální ředitel I&C Energo.

Na náměstí Přemysla Otakara II. chce rada města změnit dopravní poměry a umístit stromy.
U Černé věže chystají České Budějovice pěší zónu

Po téměř třiceti letech prochází řídicí systém elektrárny rozsáhlou modernizací. A i tentokrát to bude velmi náročné, i když se to má obejít bez složitého stěhování. „Půjde v celosvětovém měřítku o technologicky i svým rozsahem nejnáročnější záměnu řídicího systému na jaderných elektrárnách. Měníme procesorovou část u stovky řídicích skříní a instalujeme desítky kilometrů nové kabeláže. Přesunout musíme i téměř čtyři tisícovky grafických displejů, které používají operátoři,“ doplňuje Bohdan Zronek.

Kamenné sochy moai jsou monolitické sochy z kamene, které se nacházejí na Velikonočním ostrově. Nejstarší z nich jsou až osm set let staré. Po celé ploše ostrova je roztroušeno více než 900 soch různých rozměrů, které váží od jednotek až po stovky tun. Známé jsou především hlavy těchto soch, pod zemí jsou však často i zbytky těla. Sochám moai se ve svých knihách často věnoval popularitázor experimentální archeologie Thor Heyerdahl.