Zrestaurovanou a nově doplněnou sbírku historických předmětů a textů ze 14. až 17. století, které se vztahují k životu nejznámějšího českého vojevůdce, mohou obdivovat návštěvníci Památníku Jana Žižky v Trocnově. V sobotu se tato národní kulturní památka z roku 1975 znovu otevřela pro veřejnost.

„Většina exponátů je stejná jako dřív. Teď jsme je však zrevitalizovali, vyčistili a doplnili novými texty, které jsme zbavili dobových ideologických nánosů. Doplnili jsme je řadou dalších sbírkových předmětů. Myslím si, že tento zásah expozici určitě prospěl,“ řekl při slavnostním projevu ředitel Jihočeského muzea Pavel Šafr. Dodal, že až do letošního května byl trocnovský areál majetkem státu, následně jej převzal do péče Jihočeský kraj, který jmenoval správcem objektu právě Jihočeské muzeum. Dosavadní úpravy objektu a exponátů vyšly zhruba na půl milionu korun.

„Jsem nadšený, že expozice v zásadě zůstala v tom provedení, které navrhl profesor Šmahel. Jsou to velmi hodnotné věci a je důležité, že tyto exponáty opravdu vystihují velikost a důležitost Jana Žižky z Trocnova. Texty jsou napsány větším písmem, takže je bez problémů přečtou i starší lidé,“ popsal jeden z prvních návštěvníků a bývalý dlouholetý správce objektu Jiří Eibl z Radostic. Pochvaloval si například i fakt, že u vstupu jsou původní podlahy. Mrzí jej třeba to, že při rekonstrukci nemohly být odhaleny překrásné sloupy a klenba ve stylu selského baroka z 18. století. Domnívá se také, že muzeum mohlo tuto akci více propagovat. „Třeba u nás v Radosticích nebyl jediný plakátek,“ doplnil Eibl. Stejně hovořil i František Kadlec z Borovan, bývalý městský kronikář a velký znalec husitského období.

„Mě osobně těší, že se s tím konečně začalo. Mrzí mě však, že tahle akce neměla moc velkou propagaci. Chyběly plakáty i upoutávky v tisku,“ potvrdil Kadlec. Vysvětlil, že podle dobových kronik se první trocnovské pouti v roce 1920 zúčastnilo přibližně 10 tisíc lidí, což se s počtem návštěvníků sobotního setkání nedá vůbec srovnat. „Věřme, že se to snad nakonec zlepší a budeme se moci Trocnovem chlubit,“ přál si Kadlec. Podobné připomínky měl ke znovuotevření památníku i další z návštěvníků a bývalý dlouholetý ředitel borovanské školy Jan Chrástka. Také on byl zaskočen tím, že se o této akci dozvěděl až na poslední chvíli.

„Mám dobrý pocit z toho, že je tady snaha po revitalizaci celého trocnovského areálu i vnitřních sbírek. Doufám také, že muzeum bude hledat objektivitu v posuzování a náhledu na celou tu dobu. Přál bych si, aby se toto téma nepolitizovalo a hledala se pouze historická pravda,“ uzavřel Chrástka.