Jak informovala mluvčí České centrály cestovního ruchu – CzechTourism Štěpánka Filipová, vorařství se dostalo do UNESCO na základě nadnárodní nominace. Pod názvem „Timber rafting“ ji podle jejích slov společně připravilo šest evropských států: Česká republika, Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko, Španělsko, zpracování koordinovala polská strana. V České republice se na přípravě nominace podílel Vltavan Čechy – svaz vltavanských spolků, který sdružuje vorařské spolky na řece Vltavě, Národní ústav lidové kultury, Ministerstvo kultury a další.

Plavení dřeva má na Šumavě svou tradici, i když řemeslo jako takové už zaniklo. Doprava dříví po Schwarzenberském kanálu k Vltavě a dřevoskladu v Želnavě a později v Nové Peci trvala do roku 1961. Schwarzenberský plavební kanál byl v Československu v sedmdesátých letech zapsán do seznamu nemovitých technických památek.

Asociace plavců usilovala o zápis mnoho let. Hodnotící proces, jak již Deník informoval, začal loni v březnu po podání návrhu, pod který se podepsal tehdejší ministr kultury Lubomír Zaorálek.

Plavení dřeva mohou lidé na Prachaticku vidět během letní sezony na Schwarzenberském plavebním kanálu mnoho let. O zachování staré tradice se stará Hynek Hladík a soubor Libín-S. Setkání u plavení dřeva má vždy stovky návštěvníků.
Plavení dřeva chce na seznam dědictví UNESCO

„Česká republika má nyní na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO už osm položek, dohromady je to už 31 zápisů v UNESCO. To nás v přepočtu na km2/ obyvatele řadí mezi cestovatelsky nejzajímavější země,“ říká ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism Jan Herget a dodává: „Kromě dnes zapsaného vorařství je v UNESCO nyní také ruční výroba perličkových vánočních ozdob zapsaná v roce 2020, dále také výroba modrotisku, loutkářství, sokolnictví, jízdy králů na Slovácku, masopustní obchůzky a masky na Hlinecku a slovácký verbuňk.“

Vorařství představuje tradiční znalosti a dovednosti spojené se stavbou vorů a plavením po řekách.

"Vorařství, které je ode dneška nově v UNESCO, si lze na vlastní kůži vyzkoušet například v Českém Krumlově. Adventní plavby na Vltavě mají svoje kouzlo a když to propojíte třeba s návštěvou muzea vorařství, užijete si, ale také něco nového dozvíte," říká ředitelka odboru produktového managementu a regionální spolupráce České centrály cestovního ruchu – CzechTourism Veronika Janečková.

I když voroplavba jako komerční doprava v souvislosti se stavbou přehrad zanikla, tradice spojené s ní jsou stále živé a předávané mladším generacím. Jde nejenom o řemeslné postupy při stavbě voru, ale i o znalosti spojené s jeho navigací po řece, a v neposlední řadě i o specifickou kulturu s touto tradicí spojenou, osobité zvyky a vorařskou slovesnost otisknutou do plaveckých písní a plaveckého slangu.