Na snímku z období c. k. je zachycen novorenesanční palác Záložny z roku 1891 v ulici U Černé věže. Záložna se v písemnostech uváděla jako Českobudějovická záložna, Záložna česko – budějovická nebo jednoduše Záložna (na rozdíl od německé spořitelny na rohu Krajinské a Hroznové). Palác Záložny představoval vrcholné dílo novorenesance ve městě. Může se říci i jihočeské novorenesance, poněvadž na fasádě byly použity renesanční prvky (zejména obloučky), jaké se vyskytují ve městě na Zátkově domě v Krajinské, v Třeboni, Táboře apod. Autor prof. arch. J. Šůla si jistě jižní Čechy projel. Nečekaně byl tento bytelný a zdravý palác v roce 1934 zbořen.

V přízemí Záložny bývala celá řada chvalně známých obchodů, které se v roce 1934 musely vystěhovat na různá místa ve městě a dále prosperovaly. Obchodník obuví Jan Hošek se v Záložně objevil v roce 1901. Roku 1911 si zařídil první dílny v jižních Čechách na opravy gumové obuvi. V roce 1918 koupil dům U zlatého jelena na náměstí a tím se přestěhoval ze Záložny do vlastního.

Již v roce 1882 sídlil v Záložně nástupce Matěje Mazače Antonín Mazač, závod deštníkářský, výroba a prodej deštníků a slunečníků, též správky. Roku 1932 se Antonín Mazač přestěhoval naproti Hajíčkům. Rozšířil obchod o koženou galanterii (kabelky, kufry apod.) v dobré jakosti a cenách nejlevnějších. Po zemřelém Antonínu Mazačovi vedla firmu Růžena Mazačová.

Zvláštní obchod měl v Záložně K. J. Homolka. Prodával střelné a sečné zbraně, lovecké potřeby, střelivo, c. k. střelný prach. Zbraně také vlastní výroby v puškařské a strojní dílně s elektrickým pohonem. Přibral si brusle, chirurgické nástroje, nožířství a niklování elektrickými stroji. Nechal si svůj obchod zapsat jako „První jihočeská koncesovaná tovární výroba zbraní“.

V období 1. republiky sídlila v paláci Záložny prodejna firmy Bratři Novákové, elektrotechnický závod. Zařizovala m. j. motory, elektrické světlo a telefony. Doporučovala bohatý sklad lustrů, motorů, žárovek a instalačního materiálu. Později převzal firmu Adolf Novák. V Jírovcově ulici měl kanceláře a sklady. Rozšířil podnik o speciální oddělení pro světelnou reklamu a osvětlení výkladů.

Na začátku 20. století sídlil v Záložně krupař Karel Kočvara, prodej mlýnských výrobků, a Josef Klenka, krejčí pro pány, sklad pravých látek anglických a brněnských. Dále provazník Antonín Kolařík, v Záložně začínal i Albert Čížek, mechanik, hodinář a zlatník, který postupně přešel v Krajinské na známý obchod velocipedy a výstroje. Palác měl dobrou adresu Sterneckova č. 1. Usadili se zde advokáti JUDr. Jan Bartoš a JUDr. August Zátka. Tradiční byl v Záložně obchod Otakara Vodičky, střižní zboží, bílé zboží, plyše, sukna, koberce, záclony, linolea. Upozorňoval též na zboží původu anglického, francouzského a švýcarského.

Rudolf Teplý měl v záloženském paláci tovární sklad prádla, kravat a dále trikotové zboží, šle, ponožky a knoflíčky. V podloubí do náměstí a v části ulice U Černé věže bývalo hojně navštěvované Dubského knihkupectví. V roce 1905 prodal G. Dubský obchod Karlu Stiegelmaierovi. V patře Záložny sídlila také Okresní hospodářská záložna. Vešel se ještě holič Josef Běhounek, prodejna firmy Merkur a jeden čas obchod papírnickým zbožím Bohumila Kočvary.

V roce 1935 postavily firmy Bratří Petrášové a Augustina Teverného podle projektu mladých architektů z Prahy Záložnu novou, která ještě dnes vyvolává diskuse, jež by šly stručně shrnout – je moderní, nebo je hranatá a přikrčená?

JAN SCHINKO