„Panovník si byl dobře vědom, že řeka přinese Budějovickým řadu výhod. Především posílila systém městského opevnění, a chránila tak životy obyvatel i jejich majetek," zmínil Daniel Kovář. Doplnil, že řeka lidem dávala i hojnost ryb, které se jako postní jídlo konzumovaly velmi často. Svůj význam Malše a Vltava sehrály i při samotném budování města. Čistý říční písek posloužil zedníkům, z řečiště se také dobývaly valouny, jimiž se dláždily budějovické ulice, náměstí i domovní dvory.
„Řeka urychlila a zlevnila dopravu zboží či materiálu. Daní ze všech těchto výhod ovšem byla neustálá hrozba povodní, které zde působily velmi ničivě," zmínil archivář, podle něhož vypadaly zdejší vodní toky v době založení města jinak než dnes. Řeka Vltava původně tekla jinudy, přímo kolem kláštera a Předního mlýna, odkud možná pokračovala přímo k severu v trase dnešních ulic Jaroslava Haška a Kubatovy, podél zdi Staroměstského hřbitova. „Historické jádro Českých Budějovic bylo přiloženo k pravým břehům Malše a Vltavy, ve zbývající části obvodu ho chránila Mlýnská stoka, kdysi zvaná Špitálská. Stoka pravděpodobně vznikla umělou úpravou přirozeného bočního ramene Malše tak, aby těsně obepjala vnitřní město. Vodu jí přidávaly ještě dva přítoky, totiž Dobrovodský a Hlinský potok, dnes již zcela zregulované," popsal Daniel Kovář.
Na vorech pluly kachny nebo vejce
Ještě před sto lety mohli Budějčáci na hladině Vltavy pravidelně vídat vory. Znalec místní historie Jan Schinko zmínil, že vory pluly po Vltavě do Prahy odjakživa, pravděpodobně i v dobách, kdy ještě neexistovaly Budějovice. Tehdy se zřejmě plavilo zboží z Krumlova do Prahy.
close
zoom_in
Na vorech se podle Jana Schinka vozilo do Prahy leccos, přičemž cesta trvala kolem 45 hodin. „C. k. úřady vedly o nákladu přesnou evidenci. V roce 1906 se dovezlo do Prahy na vorech 81 149 pevných metrů kulatého dříví, 33 827 pevných metrů polenového dříví, 2271 pevných metrů řeziva, 54 014 kusů pražců, 29 552 kusy chmelových tyček anebo 1080 kop sudových obručí," citoval z dobových záznamů Jan Schinko.
Na vorech se vozily do Prahy na trh také potraviny. Podle přesné evidence za rok 1908 celkem 100 477 kop vajec, 345 hus, 805 kachen, 212 slepic, 465 zajíců a kůzlat, 3090 párů kuřat, 73 metrických centů másla, 72 metráků brambor 17 metráků jablek, švestek a jahod (černých jahod, jak se říkalo na jihu borůvkám). Jelo se tak, aby se potraviny prodávaly v Praze už ráno.
Dne 12. května 1868 jela do Prahy slavnostně vyzdobená loď, která vezla památné kameny do základů stavby Národního divadla. „Do Prahy také jezdili formani, to bylo dražší, přičemž časový rozdíl byl jen malý. V 70. letech 19. století do jisté míry nahradila vodní cestu a formany železnice, ale zmíněné druhy dopravy docela nevytlačila. Lodní doprava a voroplavba na Vltavě zanikly kvůli přehradám," doplnil Jan Schinko.
