Aktuálně na tom profituje ruina Falkenstein u Hofkirchenu v Mühlviertlu (na snímku). Tedy zřícenina zmíněná písemně už v roce 1140 a svázaná mj. se Závišem z Falkensteinu.

Vandr trvá tři roky a jeden den. Dnes na něj může vyrazit jen ten, kdo složil učňovské zkoušky, je svobodný, bezdětný a nemá dluhy. Během vandru se nesmí přiblížit většinou na 50 km k domovu, ani v zimě či o svátcích. Nesmí mít vlastní vozidlo a pohybuje se jen pěšky nebo stopem. Musí nosit na veřejnosti stále tovaryšský oděv – a udržovat jej ve cti, popisuje linecký deník OÖN.

Tak letos na jaře navštívil kamenický tovaryš Andreas z Řezna mistra Ludwiga Bauera v Hauzenbergu v Bavorském lese poptat se po možném projektu k nadcházejícímu výročnímu srazu vandrovníků, a dostal tip na Falkenstein. Tak se stalo a nyní po dva týdny budou vysoce kvalifikovaní mladí řemeslníci pracovat na sanaci zříceniny. Někteří už na místě několik týdnů konali přípravné práce.

„Pro domácí řemeslníky je šance navštívit své vandrující kolegy v Hofkirchenu nebo se do jejich práce kdykoliv do 16. září zapojit,“ píší OÖN. Jako kontakt uvádějí starostovu adresu: martin.raab@hofkirchen.at. Projekt je podporován fondy Evropské unie, euregiem, Bavorskem a Horními Rakousy

Populární Füssing

Lázeňské městečko Bad Füssing v pasovském okrese bylo i loni nejoblíbenějším dovolenkovým a léčebným cílem Němců. Napsal to deník PNP. V Evropě nejfrekventovanější lázně zaznamenaly v uplynulém roce 2,42 milionu přenocování a odsunuly na druhé místo známý Sylt s 2,25 milionu hostů.
Mezi lázněmi následují s velkým odstupem Bad Kissingen (1,49 mil.) a Bad Wildungen (1,41 mil.). „I se započítáním ‚normálních‘ noclehů v hotelích a penzionech je Bad Füssing pátý za velkoměsty Berlínem Mnichovem, Hamburkem a Frankfurtem,“ uzavírá PNP.

Církve platí i Němci

Vedle církevní daně inkasují církve v Německu ročně od státu ještě kolem 460 milkonů eur – jako odškodnění vyvlastnění majetku při sekularizaci v začátku 19. století. Katolická biskupství v Bavorsku například dostala loni téměř 66 milionů eur, evangelíci 21 milionů, to ovšem vedle státních příspěvků na církevní mateřské školy, plateb sociálních pojišťoven ústavům pro seniory nebo nemocnicím charity či příspěvků na údržbu památek. Platby se odvolávají na konkordát uzavřený mezi Vatikánem a Bavorskem v roce 1924.

Platby se značně odlišují mezi členskými zeměmi SRN. Na špici loni leželo Bádensko – Württembersko se 102 miliony dotací, druhé bylo Bavorsko, třetí Porýní – Falcko se 48 miliony. Přitom ale státní příspěvek kryje jen asi dvě procenta rozpočtu církví.

Opravdu tlustá slepice

Ve fotosoutěži čtenářů pasovského deníku PNP se desetiletá Isabel Duschlová z Perlesreuthu v okrese Freyung pochlubila kotrčem o váze více než šesti kilogramů. „Tady je označení této houby jako ‚tlustá slepice‘ opravdu namístě,“ píše list a připojuje fotografii

Žebrají „pro štěňátka“

Novou fintu si podle deníku PNP vymyslely bandy zahraničních žebráků. Posedávají v ulicích centra s žalostně vypadajícími štěňaty a doufají, že u chodců vzbudí jejich zvířátka soucit. Úřední veterinářka Dr. Enikö Botlingerová ale v deníku varuje, že darované peníze sotva půjdou na blaho štěňat. Úspěch finty naopak podporuje organizovanou žebrotu a vyvolá příliv dalších pašovaných zubožených psů do země. Ve dvou případech její úřad s policií při kontrole psy žebrákům dokonce odebral. „Byli zablešení a bez dokladu o očkování,“ říká Botlingerová. K tomu byli zcela vyčerpaní a téměř apatičtí. Kříženci byli předáni do útulku, kde nyní budou krmeni, očkováni a odčerveni.

„Podle policie žebrali v tomto případě se psy Slováci,“ píše PNP. „Dotyční byli stíháni v přestupkovém řízení pro porušování zákonů o ochraně zvířat, ohrožování nákazou a dalších, ale pokuty nejsou většinou placeny. Policie se sice pokouší zajistit alespoň vyžebrané peníze, ale těch taky moc není. Mluvčí policie vysvětluje, že zaprvé výtěžek žebroty těcho lidí je průběžně odebírán jejich šéfy – a zadruhé je prý neradno informovat o tom, kolik peněz je v pasovských ulicích takto k vydělání,“ uzavírá list.