„Mohli být kdykoliv vypovězeni, ale teď smějí zůstat,“ píše deník. Mezi šťastlivci jsou i Kirakosyanovi z Arménie. „Tehdy čtyřčlenná rodina uprchla před téměř devíti lety,“ uvedl list. Podobně i dalších 22 lidí mohlo být po odmítnutí azylu kdykoliv odsunuto, rozhodnutí o tom bylo pravomocné.

„Město Linec ale v těchto případech rozhodlo opačně,“ napsaly OÖN ve svém štědrovečerním vydání. Stalo se tak na základě konvence o lidských právech a nálezu rakouského ústavního soudu. „Podle něj má být zájem dětí hodnocen výše než jiná zákonná kritéria,“ vysvětluje deník. Proto Linec přezkoumal v uplynulých dvou měsících žádosti azylantů s nezletilými dětmi o možnost přiznání humanitárních důvodů pro povolení pobytu. „To může město udělit v případě delší doby pobytu rodiny v zemi, její dosavadní bezúhonnosti a dobré integrovanosti,“ uvedly OÖN.

Všech 27 osob žije v Rakousku déle než pět let a proto všichni dobře mluví německy a jsou dobře integrováni do prostředí země. Radní pro sociální věci a místostarosta Lince Klaus Luger dodává, že také nikdo z nich nebude zatěžovat kapsu daňového poplatníka – všichni mají zaměstnání nebo jeho příslib.
Linecký deník dodává, že momentálně je v Linci ohroženo odsunem 250 neúspěšných žadatelů o azyl.

Osud jednoho jezulátka

S pátečním příchodem Ježíška se uzavřela také strastiplná pouť jezulátka z Českých Žlebů. V roce 1964 převezla „odvážná žena z Českých Žlebů“ (deník PNP) skrze železnou oponu „s ohrožením vlastního života“ (PNP) sádrovou figurku ježíška z betléma v tamním kostele do Německa.

„Jesulein“, jak Němci říkali, tak přišlo nejprve do čtvrti Geiermühle ve Waldkirchenu, později k příbuzným jeho opatrovatelky do Waiblingenu u Stuttgartu. V září 1988 bylo podle deníku převezenoi do Stožecké kaple ve Philippsreutu na česko–německé hranici a odtud kamsi zmizelo. Nevěděla o něm ani fara v obci, ani obec Haidmühle. „Následně, při letošním setkání rodáků, byla po opakovaném vyptávání soška, která mezitím ztratila paži, nalezena v Mariánské kapli ‚Na železné oponě‘ nad obcí Haidmühle,“ píše PNP. „Kapli ji věnovala Vroni Kölblová původem z Českých Žlebů po smrti manžela.“ S péčí dalších lidí pak byla soška restaurována.

Pasovský deník připomíná, že sama kaple Na železné oponě byla zřízena občany Haidmühle v roce 1945 na památku toho, že obec nebyla za války zničena. Vedle stojící zvonice je vybavena zvonkohrou se stejnou melodií jako poutní místo v Lourdech. „V kapli stojí květinová váza zhotovená z nevybuchlého amerického granátu, který byl vypálen na Haidmühle v roce 1945,“ uvádí PNP. Jezulátko z Českých Žlebů bude v kapli přístupné denně od 9 do 17 hodin vystaveno od pátku do 2. února.

Básník našel azyl

Linecký památník Adalberta Stiftera bude přemístěn na nové důstojné místo před sídlo zemské vlády, napsal deník OÖN. „V uplynulých dvou letech stál za veřejnými záchodky, což bylo opakovaně kritizováno,“ informuje list. Rekapituluje, že v roce 1902 zhotovený pomník velkého „hornorakouského básníka, byť narozeného v Horní Plané“ byl v roce 2005 v rámci kulturní akce k oslavám 200. výročí jeho narození přemístěn z místa u sídla vlády do Kirchschlagu a vrátil se až v roce 2008, protože obec v Mühlviertlu se zdráhala jej vrátit. Mezitím byl park u vlády upraven a velký literát byl umístěn za veřejnými záchodky. Linecká městská rada reklamovala u vlády důstojnější umístění pomníku, k čemuž došlo až na podzim, aby park nebyl přes sezonu opět překopáván.

Drazí bližní potřební

Sociální výdaje Lince stouply za uplynulých dvacet let na čtyřnásobek, napsal deník OÖN. V roce 1991 město vydalo na tento účel 67,9 milionu eur. V rozpočtu na rok 2011 je už 272,3 milionu. „Město tak na sociální věci věnuje 41 procent všech svých výdajů,“ zdůrazňuje deník. Těžištěm rozpočtu je především výstavba jeslí a školek. V těch má být intenzivněji podporována jazyková příprava, která má umožnit snazší integraci dětí azylantů. Rozšířen také bude letní prázdninový provoz jeslí – dosud byly v srpnu otevřeny jen jedny, od nového roku jich má fungovat pět.

Úředník se má…

Příjmy úředníků v Rakousku, očištěny o inflaci, stouply od roku 1998 o čtvrtinu. Jejich mediální (střední) roční příjem činil 47 848 eur. Příjmy dělníků naopak poklesly, konstatuje list OÖN. Mediální příjem znamená, že polovina vydělává nad tuto hranici, polovina pod ni.

Příjem dělníků byl co do kupní síly loni o devět procent nižší než v roce 1998. U úředníků naopak ve stejném období v průměru stoupl – dokonce i při očištění o inflaci vychází plus 26 procent, napsal deník OÖN. V průměru vydělávají úředníci skoro třikrát víc než dělníci. Kontrolní úřad nicméně v té souvislosti zmiňuje podstatně vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných mezi úředníky než mezi dělníky. Úředníci jsou dále průměrně o sedm let starší a méně často zaměstnaní na částečný úvazek.