O tom, jak je náročné spojit včelařství s prací, ví své. Pracuje totiž v Praze. „Je to náročné, ale minimálně jeden den v týdnu se včelám věnuji," vysvětluje.

Chov včel má v Lišově poměrně silnou tradici, a tak není divu, že se zdejší včelaři snažili vytvořit vlastní organizaci, která by pečovala o jejich odborný i hospodářský růst.

Roku 1894 utvořili dvaadvacetičlenný včelařský odbor při zdejším hospodářsko – lesnickém spolku a přihlásili se k odebírání časopisu Český včelař. Počátky spolku sahají do začátku spolkovnictví v Čechách a řadí se mezi nejstarší spolky zabývající se chovem včel na Českobudějovicku.

Samostatný včelařský spolek založili na ustavující valné hromadě 17. dubna 1904. Předsedou se tehdy stal Jan Bžoch, pekař v Lišově, místopředsedou Václav Štoček, lékárník v Lišově a jednatelem lišovský učitel Jan Pinc, který zároveň sepsal stanovy spolku. Své poslání naplňoval spolek vzdělávacími přednáškami, ale například i zakoupením kovového medometu v roce 1905.

V roce 1938 bylo v Lišově napočítáno 98 včelařů, kteří měli dohromady 580 včelstev. Největšího rozmachu však došlo v letech 1943 až 1949, kdy se počty včelstev evidovaných na Lišovsku pohybovaly kolem tisíce včelstev připadajících až na 150 včelařů.

Dnes však lišovská organizace nedosahuje takových čísel. Spolek se dnes zaměřuje na udržení počtu zdravých včelstev a především na informovanost svých členů a veřejnosti.

Na letošních Lišovských slavnostech oslavili včelaři své stodesetileté výročí vysvěcením nového spolkového praporu. Ten navrhli sami členové. „Včelařství není pouze o sklizni, tedy o vytáčení medu, ale je to dlouhá celoroční práce," říká na závěr Marek Medve.