Korza „proudících“ lidí podél vody v centru města a zpřístupnění vody blíže lidem v Českých Budějovicích představil architekt Ateliéru 8000 Martin Krupauer společně s dalšími kolegy. Veřejné diskuze, která se konala tento týden, se zúčastnil i náměstek primátora Juraj Thoma.

Architekt Martin Krupauer se rozpovídal o územích, která by rád do budoucna proměnil. „Jedno je Zátkovo nábřeží – od Železné Panny po most Mánesova. To znamená včetně území Slávie, které je dnes opuštěné a má obrovský potenciál jakési živé náplavky. Druhým je fenomén Mlýnské stoky, protože si vůbec neuvědomujeme, co v Českých Budějovicích máme a jak se město kolem vody mění, jak město o vodě neví,“ přiblížil architekt. Třetí území, které vnímá jako nejsložitější, je prostor mezi výstavištěm a Sportovním klubem policie (SKP), to znamená mezi Dlouhým mostem a mostem u Voříškárny, což je dnes „velký vodní příkop, a vodní bariéra“.

Při veřejné diskuzi se rozpovídal například o „Slunečním ostrově“, jak jej pracovně pojmenoval. „Myslíme tím Vltavskou bermu pod kavárnou Lanna, mezi výstavištěm a SKP. Je to obrovský zelený prostor …Dneska tam chodíme venčit psy, myslíme si, že kdybychom z toho prostoru jeho oddělením například brouzdalištěm nebo kanálem udělali ostrov, který bychom zpřístupnili, tak by zde lidé mohli pobývat, opalovat se a trávit volný čas,“ zamýšlel se.

Dále zmínil zamýšlený přístav pro plavidla u Háječku. „Domníváme se, že v prostoru mezi Železným mostem a hvězdárnou by mohl být přístav. Pokud přijede loď do Budějovic, tak tam by měla končit,“ komentoval architekt.

Diskuze je tedy podle něho dnes o tom, jak dostat lodě přes Jiráskův jez, který je nyní pro plavidla překážkou.

Z řad příchozích při diskuzi dala podnět Lucie Korytářová. „Nápad se mi moc líbí, ale znepokojuje mě fakt, že chcete vykácet obrovské stromy Na Sadech. Ochlazují centrum města. Je tam hluk a smrad z aut,“ podotkla žena.

Další příchozí na zeleň ve městě také reagoval. „Přemýšleli jste, jak přidat zeleň do města, aby to splňovalo normy?“ Další dotaz zněl, zda architekti nepřemýšleli o lávce mezi Sokolským ostrovem a Háječkem. „Přemýšleli, ale neprosadili bychom ji. Nejsem si jistý, jestli bych ji tam chtěl,“ odvětil architekt Martin Krupauer.

Jeho záměrem je studií Město a voda 2020 docílit toho, aby voda lidi nerozdělovala, ale spojovala. „My tady nic nového nevymýšlíme, my tu jen připomínáme, že rozvinutá evropská města takto přemýšlí. A měli bychom si uvědomit, že máme od našich předků obrovský potenciál. Je třeba s ním pracovat, využít ho, a ne s ním plýtvat,“ dodal architekt.