Platí ovšem, že náklady na energie pro školy patří k hodně citelným položkám rozpočtu. Podle ředitele ZŠ Nová v Českých Budějovicích Vítězslava Ilka dělá za rok pro mohutnou památkově chráněnou členitou třípatrovou budovu položka na vytápění zhruba milion korun. Vytápění je naštěstí napojeno na městskou teplárnu, takže i když se čeká zdražení, mělo by to být přibližně o inflaci.
„Horší je elektřina, to bude několikanásobně více,“ upozorňuje ohledně růstu nákladů Vítězslav Ilko. Jak ale ředitel základky připomíná, školy už šetří na výdajích dlouhé roky, takže jejich „manévrovací“ schopnosti jsou omezené. „Už jsme v tom zaběhnutí, teď bych v tom nehledal možnosti zásadních úspor,“ říká Vítězslav Ilko za ZŠ Nová.

Školy například mají už nyní ve třídách dáno vyhláškou topit na dvacet stupňů, vláda si to pro svůj úřad schválila v závěru září.
Na prohlídce 10 °C
Nějaké mimořádné kroky kvůli úsporám zatím na základce v Nové nepřipravují. Podobně je to i v ZŠ a MŠ Ševětín. „Topíme podle vyhlášky, topit se musí, nikdo se neozval, že by mu měla být zima,“ zmínila ředitelka školy Jana Schnelzerová a dodává, že nikdo také na základce nechodí v bundách. „Vůbec neuvažujeme o tom, že bychom měli teplotu menší,“ doplňuje Jana Schnelzerová. Pokud by to znamenalo nečekané vyšší náklady, očekává ředitelka, že vzdělávacímu zařízení pomůže obec, která je zřizovatelem. Spolupráce s městysem Ševětín je dlouhodobě na výborné úrovni.
Podobně jako školy už dlouhé roky vedou úspornou politiku ohledně topení památkáři. Podle regionálního ředitele Národního památkového ústavu Petra Pavelce se od podzimu do jara v podstatě jen temperují zimní prohlídkové trasy a prostory Hradního muzea v Českém Krumlově.

Konkrétní příklad Státního zámku Hluboká popisuje kastelán Martin Slaba. „Drtivá část zámku se nevytápí,“ řekl s tím, že ušetřit lze jen v několika kancelářích. „Zimní prohlídková trasa přístupná od listopadu do konce března je temperovaná na 9 až 10 stupňů,“ přiblížil zimní teploty v zámku Martin Slaba.
Řetězová reakce
Nárůst cen energií se dotýká také firem, u těch pak obecně ohledně zdražování nastává řetězová reakce. Za Budějovický Budvar, n. p., lze uvést příklad hliníkových plechovek. „V letošním roce jsme lahvové pivo nezdražovali, zdražovali jsme pouze pivo balené v plechu, kde jsme se potýkali s enormním nárůstem cen hliníku. Ceny vzrostly od dubna zhruba o deset procent,“ uvedla manažerka komunikace Budvaru Barbora Dědinová.

Doplnila, že kvůli dramatickému růstu cen dalších vstupů, například elektrické energie, zdražil pivovar od června sudové pivo, a to ve výši 50 haléřů na půllitr. „Bohužel se zdražení piva, vzhledem k nárůstu cen za veškeré klíčové vstupy, nevyhneme ani do budoucna. Zdražovat budeme v průměru o 10 %,“ upozornila Barbora Dědinová.