I v době, kdy se kvůli sněhovým kalamitám příliš nedoporučuje cestovat, se mohou příznivci historie nebo výletů vydat po stopách Přemysla Otakara II., krále železného a zlatého.

Spolek Města Otakarova, který v Českých Budějovicích provozuje jediné české muzeum věnované zmíněnému panovníkovi, vydal publikaci o městech založených zakladatelem jihočeské metropole. V originálním bedekru je podle spoluautora Svatomíra Mlčocha představena historie i současnost čtyřicítky sídel. Na jihu Čech jsou s Přemyslem Otakarem II. spojeny České Budějovice, Písek nebo klášter Zlatá koruna. Podle některých historiků je dokonce možné, že za Přemysla Otakara II. bylo založeno i opevněné místo v lokalitě dnešního Tábora, později ale bylo opuštěno. Husité ale podle těchto názorů opět výhodnou polohu ostrohu nad Lužnicí ocenili, když hledali bezpečnější útočiště, než městečka a vesnice v údolí Lužnice.

Ve středověku hradby, dnes muzeum chmele

Na Moravě je Přemysl Otakar II. uváděn jako zakladatel Uherského Brodu a v cizině třeba Královce na břehu Baltského moře. Král zakládal města zcela promyšleně, jako oporu panovníka vojenskou i hospodářskou a politickou. „Důstojnost království odvíjí se od krásy jeho měst,“ cituje Svatomír Mlčoch myšlenku z královské listiny vydané pro Mělník, která naznačuje, jaký význam panovník městům přikládal. Nová kniha ukazuje, že mají nejen bohatou minulost, ale i zajímavou současnost. Publikace je svým způsobem dědictvím putovní výstavy, která měla stejné téma a úspěšně byla prezentována na různých místech. Na obálce knihy najdeme České Budějovice. Symbolicky se probojovaly do čela popsaných měst podobně, jako tomu bylo v bitvě na Moravském poli, kde byly bojovým heslem českého vojska.  

Neobvyklý bedekr představí podrobněji pro čtenáře Deníku editor a spoluautor Svatomír Mlčoch.

Proč jsou tématem knihy právě Otakarova města?

Jsou krásná. A mají bohatou historii. Z knihy se o nich lze leccos dozvědět. A taky prohlédnout téměř dvě stě fotografií.

Kolik Otakarových měst vlastně je?

Historici udávají kolem čtyřicítky. Naprostá většina na našem dnešním státním území, další v zahraničí. V České republice od Českých Budějovic po Litovel či od Kadaně po Uherský Brod. Několik dalších měst je v Rakousku. Dále v zahraničí Žitava, Kladsko, Královec, dnes Kaliningrad v Rusku.

Jaké postavení mezi nimi zastávají České Budějovice?

Významné. V minulosti byly oporou královské moci. Železný a zlatý král dokonce zvolil jejich jméno do hesla, s nímž vjížděl do bitvy na Moravském poli. Byli bychom rádi, aby České Budějovice stály v čele Otakarových měst i v současnosti. Proto v nich král Přemysl II. v roce 2017 obdržel přízvisko „Otec měst“. Náš spolek Města Otakarova dokonce provozuje v Budějovicích Muzeum krále železného a zlatého, jediné svého druhu u nás.

Jak se vám kniha připravovala?

Ve spolupráci s třemi historiky Blankou Rozkošnou, Václavou Kofránkovou a Lukášem Reitingerem velmi dobře. Publikace je tak trochu „dítě“ jarního lockdownu. V té době na ni byl prostě čas. Hlavně na kvalitní fotografie z jednotlivých měst. Nyní na podzim jsme se obávali nedostatku papíru, ale díky českobudějovické tiskárně Protisk vše dopadlo dobře.

Bylo zakládání měst Přemyslem Otakarem II. něčím výjimečným?

Především rychlostí a hustotou. Za čtvrt století jich vznikl počet jinde nevídaný. Celá síť. Přispěla k ochraně Českého království a vznikala podél důležitých cest. V jedné z kapitol srovnává Václava Kofránková úsilí Přemysla Otakara se zakládáním se stejnou aktivitou císaře Hadriána zvaného Conditior urbium (zakladatel měst). A náš panovník z toho vychází velmi dobře.

Čím vás osobně téma přitahuje?

Objevováním stále nových míst a souvislostí i nálezů. Zhlédnout obyčejnou dětskou kolébku ze 13. století v Čáslavi bylo dojímavé… Vždycky přitom nemusí jít o dávnou historii. Takové Muzeum chmele v královském Žatci nebo Pavilon skla v Klatovech jsou místa z naší současnosti, která stojí za vidění. Otakarovým městům se podařilo vplout i do moderní doby. Byla zakládána s velkým přesahem do budoucna.