Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ve válce utrpěl tři zranění, ale přežil

České Budějovice - /100. VÝROČÍ OD ZAČÁTKU 1. SVĚTOVÉ VÁLKY/ Mnoho vzpomínek si z válečných bojů odnesl Jan Hodoušek. Rád o nich ale nevyprávěl, bylo to pro něj příliš těžké.

22.6.2014
SDÍLEJ:

Jan Hodoušek je zvěčněn i na společné fotografii 91. pluku. Stojí ve třetí řadě shora, na čtvrtém místě zleva. S tímto plukem bojoval například i ve Lvově. V tomto městě se pak musel léčit ze zranění, která utržil v bitvě. Foto: archiv rodiny

Na svého otce Jana Hodouška vzpomíná Marie Hodoušková z Českých Budějovic s láskou. Její otec se narodil v roce 1890 ve Vimperku. „Tatínek o sobě vždycky říkal, že není Rakušák, nebo Čech, ale že je hlavně Vimperák. Byl účastníkem první světové války. 
V roce 1911 narukoval na tříletou vojenskou službu. Když se měl v roce 1914 vrátit, tak vypukla válka a on v uniformě zůstal další čtyři roky," vypráví. Jan Hodoušek se tehdy dostal k 91. pluku, kterému se také říkalo budějovický.

Na roky před válkou ve vojenské službě otec Marie Hodouškové vzpomínal docela rád. „Před válkou byl život na vojně pro tatínka celkem pohodový. Byl výborným hudebníkem, hrál slušně na housle i kontrabas, a tak se lehce uplatnil u vojenské posádkové hudby v Dalmácii," vypráví jeho dcera. „Tohle období měl moc rád, hudba ho velmi bavila. Byl moc hrdý, že mohl na výložce uniformy nosit lyru, což byl právě znak vojenských hudebníků," vypráví Marie Hodoušková.

Na vojenskou službu měl Jan Hodoušek příjemné vzpomínky. Věnoval se při ní hudbě.„Rád třeba vzpomínal na koncertování na rakouském válečném křižníku Viribus Unitis. To prý  byla tak obrovská loď, vysoká jak dům, o nepředstavitelné délce, že od jednoho konce ke druhému takřka nebylo možné nedohlédnout," tlumočí vzpomínky svého otce.

Po vypuknutí války byl však s pohodou konec. Místo civilního oblečení si svou vojenskou uniformu musel Jan Hodoušek ještě ponechat. Prošel hned několika válečnými bojišti. Byl dokonce třikrát těžce raněn. Ležel například také v nemocnici ve Lvově, který tehdy příslušel 
k rakousko-uherské monarchii.

„Já jsem se pak po letech sama vypravila na zájezd do Lvova a okolí s cestovní kanceláří. Chtěla jsem vidět ta místa, kde můj tatínek bojoval," říká Marie Hodoušková. „Když jsem se vrátila a vyprávěla jsem tatínkovi své zážitky z cesty, tak se zlobil. Říkal, že kdyby věděl, kam chci jet, nikdy by mě tam nepustil," vzpomíná.

Na válečných bojištích si zažil své. Ale také se zde setkal s pomocí druhů ve zbrani. Své poslední válečné zranění Jan Hodoušek totiž téměř nepřežil. Jen zásluhou německého druha, který ho, těžce zraněného, vynesl na svých zádech z bitevního pole a odvlekl do válečného lazaretu, mohl žít dál.

Ani návrat z války nebyl pro Jana Hodouška úplně šťastný. Válečná zranění si sice vyléčil,  ale potkala jej jiná smůla. Těžce totiž onemocněl španělskou chřipkou. „Přežil snad jen díky svému zdravému kořínku, pevné vůli a vytrvalosti, s nimiž byl schopen i nadále snášet tíhu reality budoucího života," říká o síle svého tatínka Marie Hodoušková.

O válečných zkušenostech její tatínek nikdy moc vyprávět nechtěl. „Ptala jsem se ho, jaké to bylo bojovat s někým tváří v tvář s bajonetem. Zajímalo mě, jaké to je útočit na někoho a vědět, že je to úplně obyčejný člověk, který má někde doma také rodinu," vzpomíná Marie Hodoušková.

 Po povinné vojenské službě si Jan Hodoušek (úplně vlevo) od uniformy neodpočinul. Musel hned narukovat do války. Na útrapy z válečných bitev nevzpomínal rád.

„Na to otec odpovídal, že to byla válka. A v ní platí prostě úplně jiná pravidla. Když ho neprobodnu já, on probodne mě, říkal vždycky můj tatínek. Válka pro něj byla hlavně smutnou záležitostí, rád na ní nevzpomínal a nechtěl o ní ani vyprávět," dodává.

Se svým otcem po letech četla knihu Na západní frontě klid od Ericha Maria Remarqua. „Otřesena jsem se tatínka ptala, zda to opravdu tak příšerně  v zákopové válce vypadalo, jak kniha líčí. On zakroutil hlavou a odpověděl: Ne. Bylo to ještě tisíckrát příšernější, než kniha vypráví. Papír by celou tu hrůzu neunesl," uzavírá vyprávění o tatínkovi Marie Hodoušková.

Autor: Jana Klomfarová

22.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Řídil s kamarádem alkoholem

Ústav česko-německých areálových studií a germanistiky FF JU se snaží své studenty již v průběhu studia vysílat na zkušenou do zahraničí.  Štěpánka Ryklová – Velvyslanectví ČR ve Vídni.
4

Zahraniční zkušenosti studentů Jihočeské univerzity

V pátek naposledy. Kavárna na Sokoláku zavírá. Už je zima, říká majitel

České Budějovice - Pojízdná kavárna Coffee on the Go přivítá v pátek poslední hosty. Od soboty bude zavřená. Příští rok otevře v březnu nebo v dubnu, podle počasí. Podle majitele se už lidé těší do tepla.

VÍME PRVNÍ / AKTUALIZUJEME

Černá středa na silnicích Strakonicka, již zemřeli tři lidé

Strakonicko - Čelní střet osobního vozidla s kamionem u obce Přechovice ve směru na Volyni si ve středu odpoledne vyžádal dva lidské životy. Další život vyhasl dopoledne nedaleko obce Litochovice u Volyně.

OBRAZEM: Pochlubte se, jak vám vyrostla dýně

Jižní Čechy - Letošní rok byl oproti loňsku velice příznivý pro růst dýní.

Ostré hádce manželů přihlížely dvě děti

České Budějovice - Vyhrocený spor mezi manželskou dvojicí mírnili v pondělí večer v jednom z bytů na sídlišti Máj českobudějovičtí strážníci. Hádce přihlížely dvě malé děti.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení