To tvrdí na základě dlouholetého výzkumu, pokusů a zemědělských zkušeností čeští vědci o geneticky modifikovaných (GM) rostlinách.

Na konci května sepsali akademici Bílou knihu, v níž shrnují dosavadní vědecké poznatky o genetických modifikacích, a snaží se tak vyvrátit nesmyslné mýty a zkostnatělá politická dogmata, kterým v dnešní době veřejnost v Evropě věří. Bílou knihu, zejména v době českého předsednictví, rozešlou vědeckým institucím a orgánům EU.

Do jara 2010 má totiž EU vytvořit nová regulační pravidla pro používání GM plodin, která jsou dosud velmi přísná, podobně jako u toxických látek, výbušnin a narkotik. Zároveň autoři Bílé knihy požadují, aby se o GM rostlinách rozhodovalo na základě vědeckých poznatků a nikoliv politických zájmů.

Geny

„Každý z nás má desetitisíce genů. V geneticky modifikovaných rostlinách je jeden z genů pozměněn nebo je tam vnesen nějaký gen navíc. Výhodou této moderní metody je, že víme přesně, co jsme v rostlině udělali, můžeme to sledovat a také můžeme vnesený gen cíleně umlčet,“ vysvětluje František Sehnal, ředitel Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích a jeden z autorů Bílé knihy.

Pěstování GM plodin má pro zemědělství mnoho výhod a v budoucnosti se vzhledem k rostoucí lidské populaci a snižující se ploše orné půdy stane nezbytným.

„Tím, že je geneticky modifikovaná plodina odolná vůči škůdcům nebo plevelům, zemědělci mohou používat méně chemikálií, ušetří na technice, pohonných hmotách i na pracovní síle. Navíc při správném použití zabrání geneticky modifikované rostliny škůdcům, aby zavlékali do rostlin houby a plísně, které tam produkují mykotoxiny, což jsou velmi škodlivé, velmi stálé a pro člověka ohromně nebezpečné látky,“ upozornil Sehnal.

Svá tvrzení mohou jihočeští vědci opřít o čtyřletý pokus, který prováděli s GM kukuřicí. Letos odstartovali druhý, tříletý pokus, při němž budou sledovat tuto rostlinu na čtrnáctihektarovém poli nedaleko Českých Budějovic.

„Chceme zjistit, jestli je geneticky modifikovaná kukuřice z biologického a ekologického hlediska šetrnější než používání insekticidů,“ řekla vedoucí vědeckého projektu Oxana Habuštová z Entomologického ústavu BC AV ČR a předeslala, že větší škodlivost budou mít pravděpodobně insekticidy, což potvrdily i pokusy z jiných zemí.

Nesmyslné mýty

„Veřejnost je zaplavena nesmyslnými mýty o geneticky modifikovaných rostlinách, například, že se do jahod přidávají geny z ryb. To je naprosto iracionální,“ poznamenal další z autorů Bílé knihy Jaroslav Drobník s tím, že GM plodiny nepředstavují žádné nebezpečí.

V dnešní době jsou GM rostliny ve světě velmi rozšířeny. Dosud se ve světě zkonzumovala jedna miliarda tun GM sóji a každoročně se jí do Evropy dováží třicet milionů tun. Běžná je také GM kukuřice, bavlna nebo řepka. GM plodiny se dnes ve světě pěstují na 125 milionech hektarů a počítá se s pětiprocentním meziročním nárůstem. EU za světovými producenty zaostává s letošními více než sto tisíci hektary. V České republice je oseto více než osm tisíc hektarů GM kukuřicí.

„Prosazování GM plodin je jedna z moderních cest, kudy by se mělo zemědělství ubírat, a to zejména v době, kdy se cítíme být značně diskriminováni, například úrovní přímých plateb pro zemědělce v EU. Domníváme se, že pokud nám tato vědecky obhájená cesta umožní snížit náklady na výrobu a přitom dosáhneme kvalitnějších a vyšších výnosů, určitě je to způsob, který nám může pomoci k vyšší prosperitě,“ uvedla za jihočeské zemědělce ředitelka Regionální agrární komory Hana Hricová.