Ústav pořádá letní školu ve spolupráci s vídeňskou univerzitou. „Oni se zabývají biologií květin a po společné domluvě jsme dospěli k tomu, že jedním ze zajímavých problémů k řešení by mohla být analýza chování masožravých rostlin, konkrétně tlustice obecné," říká ředitel ústavu Petr Císař.

Výzkumem masožravých rostlin se přitom začal zabývat již Charles Darwin v roce 1875. Používal právě tlustici obecnou a popsal její chování. Pozoroval, že když se na list přilepí hmyz, tlustice tento list deformuje. „Všichni to považovali za správnou a nezpochybnitelnou věc, ale další vědci už takové chování nepozorovali. Naopak se ukazovalo, že tlustice možná deformuje listy v souvislosti s růstem. Bylo tedy na místě ověřit vědeckou metodou, jak to vlastně je," doplňuje Petr Císař.

Vídeňská univerzita dodala pro projekt rostliny a návod, jak na jejich listy lepit mouchy, aby se experiment uskutečnil správně. Pracovníci Ústavu komplexních systémů pak měli za úkol vytvořit metodu, díky níž bude možné přesně změřit pohyb listu. „Někomu to může připadat velmi jednoduché, ale není tomu tak. Tlustice se totiž během dvou až tří hodin pohne třeba o tři milimetry, takže pozorování lidským okem nepřichází v úvahu. Rozhodli jsme se pro systém, který je založený na takzvaném strukturovaném světle," vysvětluje Petr Císař.

Takto mohou vědci přesně změřit tvar objektu, aniž by se ho museli dotýkat pravítkem nebo čímkoli jiným. „Je to bezkontaktní metoda založená pouze na měření deformace světla. Takto jsme schopni sledovat na desetinu milimetru přesně tvar listu a v průběhu času zjistit, jestli se hýbe," popisuje Petr Císař.

Digitalizovaný list tlustice obecné.S pomocí této metody pak sledovali list tlustice, na němž byl zachycený hmyz, 
a list bez hmyzu. Porovnávali, jestli se nějak liší pohyb. „Po opakování experimentu jsme dospěli k závěru, že pohyb tlustice není závislý na tom, jestli se na listu zachytí hmyz. V tomto případě se tedy nepotvrdila Darwinova teorie," prozrazuje Petr Císař. Celý projekt trval měsíc. Hlavní práci na něm odvedli účastníci letní školy – skupinky středoškolských studentů pod vedením výzkumného pracovníka.

Sledování objektů s využitím strukturovaného světla spadá do oblasti zpracování obrazu. Té se Petr Císař na Fakultě rybářství a ochrany vod už několik let věnuje. Pracuje zde například na počítačovém systému, který by sloužil k monitorování chování ryb nebo raků. Díky projektu letní školy se dozvěděl i něco více o květinách. „Až díky tomu jsem si zpětně uvědomil, že tady na Červeném blatě se hojně vyskytují právě tlustice. Vždy jsem kolem nich chodil, ale až teď jsem si jich začal více všímat. Navíc jsem zjistil, že masožravé rostliny jsou opravdu zajímavé," dodává.

Velkou výhodou jeho práce je, že při ní spojuje počítačové vědy s dalšími obory. „Když jsem začínal se zpracováním obrazu, pracovali jsme na odezírání ze rtů. Snažili jsme se vytvořit metodu, která by pomocí kamery odhalila slova, jež se člověk snaží vyslovit. Pak jsem se dostal k dalším věcem. Teď třeba dokončujeme program na sledování chování ryb, který je založen na systému pro Kinect pro Xbox," uzavírá Petr Císař.