Ve skutečnosti jde o jednoho z budějovických vědců Akademie věd a Jihočeské univerzity, kteří nyní v Arktidě zkoumají parazity a rostliny. Posbírat a nalovit ryby a bezobratlé živočichy není totiž v zátoce Petunia vůbec snadné. Parazitologové proto vyměnili bílé pláště za šnorchly.
Pro svůj materiál ze souostroví Svalbard se potápějí, kladou sítě nebo ho sbírají ve stojaté vodě. „Tou nejnáročnější, ale současně nejlepší metodou je potápění či lov. Připravit se na ponor, to jest vzít na sebe speciální oblek, je poměrně obtížné a vyžaduje spolupráci celého týmu,“ popisuje ve své zprávě vedoucí expedice Josef Elster.
Když lov skončí, biologové nálezy roztřídí, pod mikroskopem rozpitvají a naloží do formaldehydu, aby mohly vzorky převézt do svých laboratoří. Jejich cílem je zjistit, jaká je druhová rozmanitost organismů, v nichž cizopasí motolice a tasemnice. Předpokládali, že bude podstatně nižší než v mírném pásu a že najdou jednodušší životní cykly.
„Proto je potřeba ulovit a prozkoumat co nejvíc mořských beozbratlých a ryb. Další otázkou je, jak tento cyklus pokračuje u mořských ptáků nebo tuleňů,“ píše Elster.
Výzkum začal na podzim roku 2007 a všichni věří, že pár let ještě potrvá. Arktida se totiž dramaticky mění, ledu ubývá a Jihočeši sledují, jak na to reagují živé organismy.
Letos loví vědci jen mořské živočichy jako rybky vranky, tresky nebo plže. Příští rok ale chtějí od norského správce souostroví získat povolení na lov některých mořských ptáků. Díky němu pak mohou odhalit, ve kterém z organismů se tasemnice rozmnožují.
Josef Elster a další specialisté na řasy pokračují s experimentem, kdy do podmáčené tundry postavili otevřené skleníky. „V polovině arktického léta začala tundra rychle vysychat a měnit barvu ze zelené do červenohnědé. S tím se výrazně změnily podmínky, ve kterých žijí mechorosty a sinice,“ vysvětluje Elster.
Z pylu pozná tundru
Rostlinní ekologové studují dva druhy minirostlin. Jedna z nich se jmenuje dryádka a stáří se zjistí z letokruhů kořenů. Alexandra Bernardová zase analyzuje pylová zrna. Ze silné vrstvy humusu vykopala několik sond a v budějovické laboratoři se pokusí určit, kolik druhů za poslední desítky let v tundře rostlo.
Kromě vzorků a dat si však vědci odnesou i netradiční zážitky. Přímo na stanici je navštívila liška polární, loďku si prohlížel tuleň kroužkový. A možná se, stejně jako Elster na Špicberkách, zároveň naučí, jak předejít útoku medvěda.
