Spolu se dvěma kolegy z Přírodovědného muzea v německém Stuttgartu český vědec nově prozkoumal 309 milionů let starou zkamenělinu hmyzu, kterou v 80. letech minulého století našel amatérský sběratel v lomu na Berounsku. Zjistili přitom, že má po stranách těla destičkové kluzáky, budoucí zárodky křídel.

„Zkamenělinu jsme podrobně studovali a přinesli důkazy o tom, že šlo o suchozemského živočicha, který pravděpodobně tvoří dosud chybějící vývojový článek mezi bezkřídlými rybenkami a křídlatým hmyzem. Podle naší teorie mohl tento tvor plachtit vzduchem za pomoci zploštělých destiček po stranách těla," vysvětluje spoluautor objevu Pavel Sroka.

K tomu, aby se prastaré fosilii podívali na zoubek, vedlo vědce podezření, že její původní popis není přesný. „Zarazilo nás, že různí odborníci měli rozdílné názory na to, o kterou skupinu hmyzu se jedná. Nikdo přitom neviděl skutečnou zkamenělinu, spoléhali jen na její popis," líčí budějovický vědec, jak vůbec vznikl impuls k bádání, jež přineslo překvapivý výsledek.

„K objevu se zatím nikdo nevyjádřil kriticky, kolegové s našimi závěry v mnoha bodech souhlasí," přibližuje vědec reakce odborné veřejnosti.

„Vědci hmyz původně pokládali za obrovskou vodní larvu jepice. Nyní však výzkumný tým zveřejnil překvapivou studii prokazující, že tento tvor žil ve skutečnosti na souši a tvořil důležitý mezičlánek ve vývoji hmyzích křídel," dodává referentka publicity Biologického centra Akademie věd ČR Daniela Procházková.

Podle Pavla Sroky taková zjištění ale není možné beze zbytku dokázat. „Můžeme se jenom domýšlet, jak se tvor pohyboval. Zjištěná fakta porovnáváme se současným hmyzem," vysvětluje. K dispozici mají entomologové jen samotnou zkamenělinu, vlastní oči, lupy, mikroskopy a fotodokumentaci. „Některé struktury jsou lépe vidět poté, co je potřete lihem," přibližuje zákulisí výzkumu, který vědcům zabral asi tři měsíce čistého času.

Podařilo se jim tak ale zřejmě potvrdit teorii, že primitivní hmyz nejprve plachtil vzduchem za pomoci jednoduchých destičkových křidélek, ze kterých se postupně vyvinula skutečná křídla schopná aktivního letu.

Zkoumaná fosilie patří k nejstarším a nejlépe zachovaným exemplářům na světě a je nejcennějším kusem paleontologických sbírek Muzea Českého krasu v Berouně. Tento více než deset centimetrů velký hmyz Carbotriplura Kukalovae, podobný malé rybence, jakou dnes známe z koupelen, žil na území dnešních Čech v prvohorách, dávno před dinosaury. Na rozdíl od rybenky však podle nového zjištění vědců šplhal po stromech, ze kterých dokázal skákat a plachtit vzduchem.