Účinný lék na střevní choroby, alergie, možná i obezitu – zcela přírodní a bez chemie? Paraziti! Dovedete si představit, že byste snědli jejich vajíčka a nechali je ve svých střevech vyrůst jakožto lék?

Julius Lukeš, ředitel Parazitologického ústavu Biologického centra AVČR v Českých Budějovicích a pedagog na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity se domnívá, že střevní parazité stimulují náš imunitní systém, a tak paradoxně mohou být našemu tělu prospěšní. „V západních zemích už je to pro některé choroby schválená léčba a žádné sci-fi. Je prokázané, že efekt určitých střevních červů na Crohnovu chorobu a na střevní záněty je pozitivní," říká Julius Lukeš.

Podle něj je strach z parazitů v našich podmínkách zbytečně silný. Vědec si sám před několika měsíci nasadil do těla vajíčka tasemnice. Parazit se uchytil, spokojeně si žije ve střevech a může být dlouhý už několik metrů.

Jedním ze snů Julia Lukeše je využívat parazity v náš prospěch. „Jako parazitologa by mne velmi uspokojovalo, kdybychom v budoucnu dokázali léčit střevní choroby právě řízenými infekcemi  parazitů," dodává s tím, že na Parazitologickém ústavu plánují otevřít laboratoř, která by se zabývala vlivem střevních parazitů na imunitní reakci hostitele.

Když někomu řeknu, že jsem si nasadil tasemnici, je z toho obvykle paf

To, co je ostatním nepříjemné, s velkou chutí obhajuje. Neobvyklý vědec Julius Lukeš z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích svou prací doslova žije. Jako laboratoř používá dokonce i vlastní tělo. Před několika měsíci si nasadil do těla tasemnici. Domnívá se totiž, že někteří parazité mohou být našemu tělu prospěšní.

Jak se vede vaší tasemnici?
To byste se jí musela zeptat. Asi by to ale sama neokomentovala, protože nemá žádné mozkové buňky. Ale musí být spokojená, protože produkuje vajíčka.

Jak jste na to přišel?
Podíváte se do stolice a víte to.

Máte představu, jak by teď mohla být velká?
Moc ne. Mám ji čtyři měsíce, takže bych tipoval několik metrů.

Jak se jí potom zbavíte?
To ještě nevím. Patrně ji vypudím. Jsou léky, kterými se jich dá poměrně snadno zbavit. A pak se s ní třeba vyfotím. (smích)

Nevycházejí ven z těla vždy po částech?
To je pravda. Běžné tasemnice vycházejí po článcích. Tohle je ale jiná tasemnice, která články nemá.

Proč jste si ji pořídil?
V minulém století proběhla v Evropě veliká kampaň na vymýcení parazitů, která byla úspěšná. Předchozí generace lékařů a parazitologů nás vesměs zbavily parazitů, což je samozřejmě dobře – paraziti obecně škodí, protože se přiživují na svém hostiteli a tou či onou měrou ho poškozují. V nedávné době si britští a američtí vědci ale všimli, že lidské populace, které jsou silně parazitované, nemají alergie a některé takzvané civilizační choroby.

Mezi parazity a civilizačními chorobami může tedy být souvislost?
O vzniku civilizačních chorob se intenzivně spekuluje. Za příčiny jejich nárůstu jsou považovány  chemikálie v našem prostředí, častý stres, nepravidelný režim a podobně. Zdá se, že se na jejich vzniku podílí důležitou měrou ještě jeden faktor, který nikdo nečekal – jsou jím střevní parazité. Např. prakticky každý Afričan má od dětství ve střevě parazity, kteří jeho imunitní systém zatím ne zcela jasným způsobem stimulují, a tím ho chrání před některými alergiemi a záněty střev, mezi něž patří např. Crohnova choroba. Paradoxně tak může být užitečné mít ve střevě svého parazita. A zde máte odpověď na otázku, proč jsem si pořídil tasemnici.

Pozorujete už na sobě nějaké její účinky?
Účinky jsem patrně zpozoroval, protože mám trošku víc průjmy. Ztráty hmotnosti byly celkem zanedbatelné. Jelikož jsem dosud neměl alergie ani střevní záněty,  nemohu v tomto směru pozorovat žádný efekt.

Budete se na Parazitologickém ústavu zabývat možnostmi, jak by se dali parazité využít na léčení?
Plánujeme v našem ústavu otevřít laboratoř, která by se zabývala efektem střevních parazitů na imunitní reakci hostitele. V současné době je nereálné, abychom studie prováděli přímo na lidech. Uvažujeme tudíž o tom, že bychom tyto pokusy prováděli na myších a v případě úspěchu poté na psech. Protože s lidmi u nás byli dehelmintováni (=zbaveni červů) i psi a i oni začínají mít ve zvýšené míře záněty střev, domníváme se,  že by mohl být efekt těchto parazitů na psy podobný jako na lidi.

Jakými parazity se bude nová laboratoř zabývat?
Patrně pouze střevními červy. Vztah parazita a hostitele je často velmi složitý, ale obvykle se řídí jedním pravidlem: dobrý parazit totiž svého hostitele nezabijí, protože by s ním rovněž umřel.

Myslíte si, že by bylo lepší, kdyby paraziti žili ve střevech člověka trvale, nebo by se spíš používali dávkově?
To je jedna z otázek, na kterou neznáme odpověď. V Anglii, ve Spojených Státech a v dalších západních zemích se např. uvažuje o tom, že by se dětem dal určitý počet parazitů ve formě pilulky s jejich vajíčky. Tito parazité by ale byli pozměněni tak, aby se nemohli dál množit. V těle dítěte by působili jen po určitou dobu nezbytnou pro vhodnou stimulaci imunitního systému, odvedli by svou práci a posléze by byli léky vypuzeni.

Dá se sehnat v našich končinách takový „léčebný" parazitický červ? Pro vás parazitologa to asi nebyl problém.
Ano, já si ho mohu sehnat, ale pro normálního občana to není snadný úkol. Ale třeba v Německu už je firma, která se specializuje na prodej vajíček helmintů, která sníte a tím se infikujete. V západních zemích už je to pro některé choroby schválená léčba a žádné sci-fi. Je prokázané, že efekt na Crohnovu chorobu a na střevní záněty je pozitivní. Druhá věc je, že tato forma léčba je zatím velice drahá.

Kde pěstují ty parazity, v lidech?
Ne, v prasatech. A z nich jsou přenosní na lidi.

Co říká váš ošetřující lékař na to, že máte tasemnici?
Ten to asi ani neví.

A co na to říká vaše žena?
Té je to celkem jedno. Žije se mnou už dvacet pět let a je na podobné věci zvyklá, to u mě není vůbec nic neobvyklého. Také mi věří, že se nejedná o nic škodlivého. Rád bych dodal, že strach z parazitů je v našich podmínkách zbytečně silný. Když někomu řeknu, že jsem si do střeva nasadil tasemnici, je z toho obvykle paf, ale většina z nás si neuvědomuje, že to, čeho jsme dennodenně bezprostředními svědky na našich silnicích, je nesrovnatelně nebezpečnější než všichni paraziti dohromady.

Pro většinu lidí není představa, že by měli v těle tasemnici nebo červy, nikterak lákavá…
Je to zvláštní, já jsem ten pocit animózní obavy z parazitů nikdy neměl. Možná proto jsem parazitolog. Jinak jsou popsány dokonce i silné fóbie u lidí, kteří jsou přesvědčeni, že mají parazity. Občas dostávám dopisy a maily od lidí, kteří podobnými poruchami trpí.

A žádají vás o radu?
Samozřejmě. Píšou, že cítí parazity tam či onde. Já je vždy odkazuji na jejich ošetřující lékaře, případně na specializovaná pracoviště (která jsou u nás opravdu kvalitní), víc pro ně jako výzkumník a ne-lékař udělat nemohu. Chtěl bych ale upozornit na to, že je v Čechách několik chytráků, kteří se na této docela rozšířené obavě z parazitů živí velice nevhodným způsobem. Přesvědčují totiž své klienty, že mají parazity, které jim potom za úplatu „léčí". V naprosté většině případů to jsou ale nesmysly. Často se vyskytnou i absurdní zprávy v médiích, jako když jeden z nejčtenějších internetových serverů mezi hlavními zprávami uvedl, že se do Čech vrátila malárie. Pokud člověk nebyl v tropické zemi, malárii dostat nemůže, ve střední Evropě už nejméně 50 let není.

Dali by se parazité používat i na léčení obezity?
To je další potenciál, který se občas uvádí v literatuře. Dosavadní výzkumy nepřinesly jednoznačné výsledky, ale stále se tato varianta zvažuje.

Vy jste ale příliš mnoho neshodil?
V zásadě jsem nějaké kilo shodil, ale bylo to zrovna v době mé služební cesty na Filipínách, kde jsem se úplně jinak stravoval a mé zeštíhlení tak byla patrně způsobené spíše změnou životního stylu.

Věnujete se výzkumu spavé nemoci. To je ale zrovna případ parazita, který pokud vím člověka zabije.
Ano, pokud je spavá nemoc neléčená, umírá se na ní téměř vždy. To je smutnější případ řekněme zlého parazita. Podobný zlým parazitem je i zmiňovaná malárie, která ročně ve světě zabíjí možná až milion lidí ročně a odhaduje se, že malarickou horečku dostane ročně až miliarda lidí, což je opravdu enormní počet.

Proč jsou tito parazité pro člověka tak nebezpeční?
To je dáno tím, že na nás byli přeneseni v poměrně nedávné době, tzn. maximálně před desetitisíci let, což je v evoluci krátká doba. Původně se přenášeli mezi zvířaty a lidé se stali součástí jejich životního cyklu až později. Ukázalo se, že patrně jeden z nejhorších parazitů, plasmodium falcipárum, který způsobuje těžkou formu malárie, byl přenesen na lidi z goril. Gorily s ním žijí už miliony let a vypořádávají se s ním podstatně lépe než lidé.

Bylo to podobné i u spavé nemoci?
Tam lze předpokládat podobný mechanismus. Tento krevní parazit, nazývaný trypanosoma, se totiž většinou přenáší mouchami tse-tse mezi antilopami, zebrami a další velkou africkou zvěří.

Jaký je váš sen v oboru?
Já jich mám spoustu a stále se navíc mění. Třeba jsem měl sen, aby byla popsaná veškerá genetická informace trypanosomy. Před dvaceti lety by takový sen vypadal jako nesplnitelný, ale v mezičase už byl splněn. Je tudíž třeba si vytvořit další sen. Jako většina vědců sním o tom, že třeba jednou udělám velký objev. Jako parazitologa by mne velmi uspokojovalo, kdybychom v budoucnu dokázali léčit výše popsané střevní choroby právě řízenými infekcemi  parazitů.