„První vajíčko nás samozřejmě velmi překvapilo a mysleli jsme si, že je to náhoda. Pak se ale každý týden objevilo jedno další,“ říká v deníku PNP Regina Ehererová. Malá umělecká dílka snáší nyní stále ještě neznámá slepice už dva měsíce a zdá se, že cvičení dělá mistra. „První vajíčko ještě nebylo tak pravidelné, ale postupně byla stále krásnější. Jen ta jejich tvůrkyně je trochu lenivější než ostatní, protože klade jenom jedno týdně,“ píše deník PNP.
Pozoruhodná vajíčka rodina nesní, ale vyfoukává je a příští rok je obarví jako velikonoční ozdobu.

Doktor Hans Maurer z veterinárního úřadu si tvar vajíček neumí vysvětlit. Ještě nic podobného neviděl ani u jiných druhů ptactva. Podle něho jde o nějaký genetický defekt.

DNA od policistů

Rakouské ministerstvo vnitra chce vybudovat vnitřní policejní databanku, do níž by do podzimu mělo až dvacet tisíc policistů odevzdat svou DNA. Mělo by to urychlit vyhodnocování biologických stop na místech činů, kde se v rámci vyšetřování policisté ocitnou.

Původně mělo DNA odevzdat všech 25 000 policistů, ale po protestech odborů byly okruhy zúženy. V každém případě musejí své biologické otisky předat vyšetřovatelé, kteří se často pohybují na místech činů. Rychlé porovnání s interní databankou pak jejich stopy vyloučí od neznámých genetických otisků případných pachatelů. Druhá skupina má DNA odevzdávat až poté, kdy se na skutečném místě ocitne.

Námitky odborů ministerstvo zohlednilo a zúžilo okruh funkcionářů, kteří budou mít do interní databanky přístup. V Horních Rakousích to budou pouze dva pracovníci. Policejní odbory kritizují kromě problematického zacházení s osobními daty i náklady na pořízení databanky, které by měly činit až 600 000 eur.

Kup tři, zaplať dvě

Známý obchodní slogan zlobí ochránce spotřebitele i v Rakousku. Poukazují na to, že celosvětově končí v odpadu více než polovina vyprodukovaných potravin. Dokonce každý konzument v Rakousku zahodí za rok průměrně 1,8 kg ještě nerozbalených potravin, které zakoupil.

Snížit rozsah těchto škod chce v Rakousku sociální trh SoMa. Tento řetězec získává od výrobců a dodavatelů z regionu zboží těsně před datem spotřeby, které by jinak končilo automaticky v kontejnerech, za výrazně nižší cenu a pak je rozprodává za zhruba třetinu obvyklé ceny sociálně potřebným. Počet těchto lidí v poslední době výrazně stoupá, jak klesají společenské zábrany před nákupy na sociálních trzích. SoMa prodává lidem, jejichž příjem dosahuje maximálně 785 eur čistého. Jen v posledních dvou letech se počet těchto klientů v linecké filiálce zdvojnásobil na dva tisíce pět set. Nakupují tady především ženy, penzisté, ale také stále víc mladých lidí.

SoMa nepodporuje takto jen chudé klienty, ale také ve svých 35 filiálkách zaměstnává na 300 dlouhodobě nezaměstnaných.