Inspiraci našel v USA, kde například exempláře druhu „Atlantic Giant“ dosahují váhy až 700 kilogramů. „Niederhofer to letos dotáhl až ke svému rekordu o váze 400 kg a obvodu čtyři metry,“ píše deník PNP. „Tím byl šestý v celobavorské soutěži.“

Moc malé letiště

Omezování provozu lineckého letiště pokračuje. Škrtnut je polední let do Düsseldorfu, v sobotu odletí poslední stroj do Mnichova. „Nevole podnikatelů stoupá,“ napsal list OÖN. Cestujícím se zhoršila i rychlost odbavování. „Zatím co dosud stačilo dostavit se s příručním zavazadlem 25 minut před odletem, teď se oficiálně trvá na 45 minutách. „Neoficiálně na 35, ale i to je zhoršení,“ pokračuje deník. Hornorakouská Hospodářská komora chce k problému svolat v listopadu summit zúčastněných.

Křik dětí je přiměřený

Dětský křik už nemá být v Bavorsku ze zásady důvodem k případným sousedským sporům. Je „sociálně přiměřený“, říká v deníku PNP zemský ministr zdravotnictví Markus Söder. Nemohlo by tak už být žalováno na ochranu před hlukem i z dětských zařízení.

Proti kormoránům

Na bavorském Ammersee povolila regionální hornobavorská vláda časově omezený odstřel kormoránů k ochraně domácích druhů ryb. Odstřel je tak oficiálně povolen i v oblastech, které jsou chráněnými přírodními územími či evropskými zónami ochrany ptactva. „Na Ammersee je odstřel povolen od 16. srpna do 14. března,“ dodává pasovská PNP.

Sousedi míň spoří

Ve druhém čtvrtletí poprvé od roku 2006 poklesla v Rakousku tzv. kvóta spoření pod dlouholetý průměr deseti procent. „Promítl se tak stagnující příjem rodin,“ poznamenává linecký list Volksblatt. Rakouská národní banka dodává, že na druhé straně se také nezvětšuje zadlužení domácnosti – v době krize je poptávka po úvěrech nižší a banky také opatrnější.

Centrum jako obývák

„Nikdo ve svém obýváku neodhazuje odpad“ – na této jednoduché myšlence převzaté ze Švýcarska postavil hornorakouský Wels svůj projekt udržování pořádku ve vnitřním městě jako „obýváku Welsanů“.

Podle deníku OÖN akce míří proti tzv. „litteringu“, zvyku lidí odhazovat odpad na veřejných místech. Ve Švýcarsku vznikla v roce 2007 iniciativa zaměřená na osvětu proti tomuto nešvaru. Stojí prý za ní firmy zaměřené na recykling, které mají zájem na návratnosti druhotných surovin. Přidaly se k nim mj. McDonald’s, stavovská organizace švýcarského tisku, výrobci skla, potravinářské koncerny, Tetrapak atd. Tedy „zúčastnění škodci“, neboť jak ukázala studie Univerzity v Basileji, více než třetina „litteringového“ odpadu pochází z tzv. „take–away“ branže. Z toho čtvrtinu odpadu znečisťujícího veřejná prostranství přestavují noviny a reklamní brožury, ze 16 procent obaly nápojů.

Legalizují automaty

Ještě letos chce země Horní Rakousy přijmout zákon k legalizaci výherních automatů a od příštího roku už inkasovat daně.

„Přes zákaz je v zemi až 3000 nelegálních přístrojů,“ citují OÖN hejtmana Pühringera. Řešením prý je legalizace spojená s přísnější kontrolou.
„V budoucnu má být v Horních Rakousích jen 1173 legálních automatů,“ pokračuje deník. „Počet je odvozen od struktury obyvatelstva, jak předepsal rámcový zákon spolkové republiky. Automaty mají být připojeny na výpočetní středisko kontrolního úřadu. Každý nepřipojený přístroj bude automaticky nelegální.“ Bude to kontrolovat zvláštní komise ministerstva financí.

Zemský rada Kepplinger ujišťuje, že nejmilejší je vládě hráč, který nehraje, ale téma prý má i daňověpolitický rozměr. „Země počítá s navýšením daňových příjmů o osm až sedmnáct milionů eur. Čtyřicet procent z toho půjde obcím,“ dodává list. Oprávnění k provozu mají dostat jen tři koncesionáři a jejich udílení má být za devět let znovu vypsáno.

Učili se zdvořilosti

Německý Svaz daňových poplatníků sepsal 127 případů mrhání státními prostředky veřejnou správou, z toho jedenáct v Bavorsku. Letos tak mělo na nesmysly uniknout ze státního rozpočtu na 30 miliard eur (v Bavorsku pět až osm).

Mezi příklady, které uvedl pasovský deník PNP, je například cesta šestnácti poslanců bavorského sněmu na Tchajvan, kde se měli učit zdvořilosti tamních úředníků. Svaz poplatníků to shledává groteskním, neboť zdvořilost by měla být samozřejmostí, ale prezidentka zemského sněmu oponuje, že poslanci mají neejn právo, ale i povinnost se informovat v jiných zemích.

Zemřeli na drogy

Na předávkování drog zemřelo loni v Rakousku 187 lidí, o 18 víc než předloni. Každý čtvrtý byl mladší devatenácti let, v roce 2006 ještě každý pátý. „Většina, skoro každý čtvrtý, nyní připadá na generaci 40 plus,“ píše deník OÖN. Před pěti lety měla jen 18procentní podíl. K absolutním číslům připomínají autoři studie, že z úsporných důvodů není každé podezřelé úmrtí pitváno, takže drogových smrtí může být víc. Loni prý takto nebylo obdukcí potvrzováno minimálně 19 zjevně podezřelých případů.

V Horních Rakousích zemřelo na následky použití drog prokazatelně 21 osob. „Nejčastěji v kombinaci opiátů s léky nebo alkoholem,“ připomínají OÖN.
Odborníci poznamenávají, že s kouřením konopí časem přestává 80 procent závislých, od kokainu ustupuje 60 procent, ale ze sta alkoholiků to dokáže jen deset procent. A zatím co závislých na opiátech je asi 37 000 Rakušanů, chorobně závislých na alkoholu je na 350 000 osob, dodávají OÖN.

Kouření podraží

Rakouský ministr financí Josef Pröll očekává od chystaného zvýšení spotřební daně z tabáku zvýšení příjmů státního rozpočtu o 100 milionů eur. Trafikanti a producenti varují před skokovým navýšením ceny s tím, že se zvýší podíl pašovaných cigaret a nákupy v sousedních levnějších zemích. Mluvčí trafikantů Kerschbaummayr v OÖN k otázce na dopad zdražení na obrat branže říká, že musejí vyčkat, jak vysoké bude zvýšení cen cigaret v Čechách. Hornorakouští prodejci jsou prý ale v každém případě v lepší situaci než jejich kolegové v Korutanech, Burgenlandsku a Štýrsku, kteří prý silně trpí výrazně nižšími cenami v okolních zemích.

„Ale ať už bude krabička Marlboro v příštím roce stát 4,30 nebo 4.40 eura, každopádně podle Kerschbaummayra nebude vývoj ještě dlouho ukončen – EU předepisuje zavedení jednotné daně do roku 2015 a jako minimum je udáváno 114 eur na tisíc cigaret. V Rakousku jsme momentálně na 104 eurech,“ píše linecký deník.

Na okraj poznamenává, že odbyt cigaret stále klesá. Před deseti lety se jich prodalo 15,5 miliardy, v roce 2008 už jen 13,2 miliardy. „Na obchod s kuřáky ovšem stát už nemůže rezignovat,“ uzavírá deník a připomíná, že tabáková daň přináší do rozpočtu více než 1,4 miliardy eur. Podílí se na nich každý třetí občan země.