Pasovský deník PNP konstatuje, že branže opouští stará schémata a trendem jsou zcela individuální, osobní drobné ornamenty. I tak tvůrci upozorňují zájemce, aby si tetování dobře uvážili mj. i z toho pohledu, zda se bude líbit také jejich učiteli nebo zaměstnavateli. „Zkušení tetovači si dnes troufají na tattoo bez dosud obvyklých vpíchaných rámcových linií, které teprve následně byly ‚vymalovávány‘ – tvoří své obrazy rovnou, jako malby,“ píše list.
Veletrh potvrdil trvalý zájem o piercing a jeho aktuální trend k „ušlechtilému zdobení“ drobnými body. Kdo se chtěl nechat „napíchnout“ přímo v Eggenfeldenu, musel prokázat, že je mu osmnáct, nebo mít s sebou rodiče.

V rámci veletrhu předvedl svou show „Mr. Extreme“, podle PNP pokládaný za guru této scény. „Mimo jiné si zavěsil pětikilové závaží na piecing v boltcích a točil s ním ve vzduchu,“ popisuje deník. Publikum prý ale bylo nadšeno i jeho zelenou tetováží obličeje.

Harleyové „maso“

Ke 14. evropskému bike–víkendu známému spíše jako setkání harleyářů se ke korutanskému jezeru Faak sjelo na 25 000 motorkářů a asi 45 000 fanoušků. Podle policie setkání proběhlo bez větších problémů. Tedy až na to, že při něm bylo odcizeno osm motocyklů v celkové ceně 253 000 eur, napsal deník OÖN. Počet krádeží ze stanů v kempu naopak poklesl na čtrnáct proti loňským 42. Došlo „jen“ k deseti dopravním nehodám, při nichž bylo zraněno třináct motorkářů, z toho tři těžce. Kromě nehod na silnici registrovala policie jen dvě rvačky se třemi zraněnými bikery. Odebráno bylo „jen“ 24 řidičáků, loni 34, v září 2009 dokonce 52.

Bavorsko nechce šátky

Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann nechce na rozdíl od Bádenska – Württemberska přehodnocovat zákaz nošení šátků učitelkám ve školách. „Herrmann kritizoval návrh ministryně Bádenska pro integraci Bilkay Öneyové (SPD) jako antiintegrační,“ napsal deník PNP. Při uvolnění zákazu by prý mnoho otců nutilo své dcery k nošení tohoto symbolu „politického islamismu“. Učitelky v šátku by také představovaly tlak na muslimské žákyně, které jej nenosí.

Herrmann odkazoval na studie, podle nichž většina muslimských žen a dívek v Německu šátek odmítá jako symbol nerovnoprávnosti mužů a žen. „Šátek a burka jsou chápány na rozdíl od jiných symbolů víry často jako politický znak fundamentalistického islámského postoje,“ řekl. Korán je fundamentalisty vykládán tak, že šátek odlišuje ctnosté ženy od nectnostých. „Tuto interpretaci na našich školách nepotřebujeme,“ uvedl Herrmann.