Velký depot, jak se také bývalému cvičišti říká, se představí návštěvníkům v plné parádě u příležitosti 250. výročí úmrtí knížete Josefa Václava z Lichtenštejna, který se zásadní měrou podílel na reformách rakouské artilérie a stál u zrodu zdejšího dělostřeleckého cvičiště.

Zásadní informace shrnul ředitel Městského muzea v Týně nad Vltavou Jiří Hladeček. „Celkem se jedná o deset informačních tabulí. Dvě jsou v místech, kde návštěvníci mohou začít s prohlídkou naučné stezky. Jedna z nich je na začátku trasy nad sídlištěm Hlinky při silnici na Veselí. Druhá na silnici z Týna do Tábora, před samotou Širočiny,“ popsal s tím, že u obou zastavení stojí i maketa dělostřelce s dělem ze železa.

Návštěva generála Stanislava Čečka v Týně 29. října 1929, společný snímek důstojníků a čelních představitelů města.
Jak jsme žili: Vojsko v Týně nad Vltavou

"Jednotlivá zastavení chtějí přiblížit cvičiště se všemi jeho významnými prvky. Jsou zde epolement neboli lapač kulí, polygon s uměle zbudovanou pevnůstkou, sloužící k výcviku obléhání pevností i jejich obrany, jednotlivá palebná postavení dělostřelců, výcvikový prostor minérů, samotný tábor se všemi jeho prvky včetně laboratorií, skladišť či prachárny,“ dodal ředitel muzea.

Unikátní materiály

Nechybí stručné informace o reformě dělostřelectva i o knížeti z Lichtenštejna. „Stezka přibližuje i život v táboře, informační tabule jsou doplněny bohatou obrazovou a mapovou dokumentací včetně unikátních materiálů z vídeňských archívů a knihoven či Jihočeského muzea,“ upozornil.

Vedle samotného dělostřeleckého cvičiště se návštěvníci stezky seznámí s okolnostmi, které předcházely vzniku cvičiště, boji v Týně na počátku vlády Marie Terezie za válek o rakouské dědictví. „Také s historií lokality po odchodu dělostřelců, kdy po dlouhá desetiletí velkou část bývalého cvičiště využívalo vozatajstvo rakouské armády jako skladiště,“ dodal.

Výbuch prachárny a legenda

Jak dále Hladeček upozornil, v místě 20. června roku 1753 došlo k obrovskému neštěstí. V laboratoriích cvičiště došlo k explozi, která rozmetala přilehlé části cvičiště. Na místě bylo zabito více než 40 osob a téměř 50 dělostřelců bylo těžce raněno. „Většina z nich pak zraněním podlehla, zbylí zůstali invalidní,“ sdělil ředitel muzea.

Zatěžkávací zkouška nového mostu přes Vltavu v Týně tanky 17. tankového pluku v létě 1968.
Do Týna se vrátí vojáci, pochodem v chod oslaví 100. výročí vzniku posádky

„Toto neštěstí spolu se srpnovou návštěvou Marie Terezie pak dalo vzniknout legendě o připravovaném nepovedeném atentátu na tuto panovnici,“ naznačil. Cvičení dělostřelců se tu měl několikrát zúčastnit i syn Marie Terezie, císař Josef II..

Pestrý program plný střelby

Jak doplnil ředitel týnského centra kultury Michal Madar, program zajišťuje Historický spolek města Bíliny. „K vidění bude dobový tábor rakouských dělostřelců z období sedmileté války, řemeslné trhy s ukázkou výroby, například tesař, hrnčíř, tkadlena, švec-brašnář, kachlář a bednář. V plánu je dělostřelecká výstava, jejíž součástí bude výstavka dělostřeleckých propriet, dělostřelecké ukázky, především předvedení rychlopalby z děla, podle tehdejších vojenských předpisů s dobově upravenou municí, přesná střelba na cíl z hmoždíře, ukázka rychlého přesunu plukovního děla v zápřahu, střelba s přesunem na dlouhé lano a na závěr večerní střelba s efekty,“ přiblížil plány na 11. června.

Kromě toho bude vypraven parní vlak, chystá se přehlídka historické techniky, vojenská mše za oběti katastrofy či koncert kapely Ginevra. Hlavní část programu se uskuteční od 11.30 hodin u zrestaurovaného barokního sousoší Kalvárie, Velký depot.

Pochodem v chod, Týne!
VIDEO: V Týně bojoval Wehrmacht s Rudou armádou. Podívejte se, kdo zvítězil

Do současnosti se dochovalo jen několik viditelných prvků někdejšího dělostřeleckého cvičiště a skladiště vozatajstva. „Již zmíněná cvičná pevnůstka v lesíku Na Šancích, pozůstatky epolementu, sousoší připomínající neštěstí z roku 1753 a statek Bída. Někdejší statek Velký Depot již prakticky neexistuje, v jeho areálu stojí i ohořelá budova,“ uzavřel Jiří Hladeček.

V úterý 24. května od 17 hodin se uskuteční v sokolovně přednáška Pavla Juříka s názvem Barokní dělostřelecká střelnice u Týna nad Vltavou. Zabývat se bude hlavně historií dělostřelecké střelnice – Velkého depotu, reformou maršála Josefa Václava z Lichtenštejna a významem dělostřelecké reformy pro české země. Příchozí se také dozvědí, jak vypadala a co se dochovalo z dělostřelecké střelnice, připraven je i křest knihy Dělostřelecký polygon – Velký depot.

Barokní střelnice byla u Týna zřízena na sklonku 40. let 18. století. Po dobu tří dekád se tu konala pravidelná cvičení dělostřelců. V rozsáhlém areálu cvičiště vznikla celá řada prvků a prostor, která sloužila k výcviku. Součástí cvičiště byl samotný výcvikový prostor s palebnými posty, rozlehlý stanový tábor, laboratoria, skladiště materiálu, prachárna, jednotlivé dílny, boudy sloužící jako výčepy piva atp. V rámci cvičiště byla zřízena cvičná pevnůstka, nazývaná v dobovém žargonu též jako polygon či šance, sloužící k nácviku obléhání i obrany. Polygon obsahoval všechny segmenty pevnostního stavitelství včetně bastionů, ravelínu, kryté cesty či koliště. Další výrazným prvkem byl lapač kulí, tzv. epolement. Po odchodu dělostřelců části prostor někdejšího cvičiště využívalo rakouské vozatajstvo jako skladiště. Odtud také vznikl samotný název lokality, Velký Depot. Význam Lichtenštejnových reforem i samotného cvičiště u Týna potvrzuje návštěva panovnického páru Marie Terezie a císaře Františka I. v srpnu 1753. Ti po několik dní pobývali v Týně a zhlédli cvičení dělostřelců. Rakouské dělostřelectvo se díky reformám a pravidelnému výcviku stalo moderní, obávanou zbraní, která budila oprávněný respekt protivníků.