Jak se oblékáte jako tisková mluvčí hasičů na běžný den do práce?

V práci nosím každý den uniformu. Přijdu do práce a hned se převlékám. Takže je vlastně úplně jedno, v čem do práce přijdu, protože to stejně hned skládám do skříně. Mám tedy ráno velkou svobodu v tom, co si vezmu na sebe. A volím oblečení podle momentální nálady - někdy se mi chce si vzít šaty a jít za dámu, někdy jdu klidně jen ve sportovních elasťákách a mikině.

Jak se k uniformě stavíte?

Uniformu nosím, ale není to, že "musím". Jsem na naši uniformu hrdá, jsem ráda, že uniformou vyjadřuji příslušnost k našemu sboru. A má to i tu přidanou hodnotu, že když se mi prostě ráno doma nechce, tak nemusím složitě přemýšlet, co si vezmu na sebe.

close Mluvčí jihočeských hasičů Vendulu Matějů v šatech od Terezy Sabáčkové fotila Gabriela Kalista v sídle HZS Jihočeského kraje. info Zdroj: Gabriela Kalista zoom_in Mluvčí jihočeských hasičů Vendulu Matějů v šatech od Terezy Sabáčkové fotila Gabriela Kalista v sídle HZS Jihočeského kraje. Kolik uniforem a kolik druhů, typů hasičských uniforem máte?

Máme uniformy pro různé příležitosti. Běžná uniforma pro pracovní den je kombinace dlouhých kalhot nebo sukně s polokošilí (trikem). Když je chladněji, doplním svetrem, softshellovou bundou nebo parkou. Pro slavnostní příležitosti mám slavnostní uniformu, to znamená sukni, sako, košili, kravatu, ke které jsou pak podle významnosti akce doplněny například slavnostní šňůry. Na druhou stranu, když jedu k zásahu nebo na cvičení, mám zásahový kabát, zásahové boty, pracovní oděv, který mají naši výjezdoví hasiči.

Kapitola sama pro sebe jsou pak pokrývky hlavy. Ty bychom měli mít vždy, když nejsme v budovách. Já jsem si nejvíc oblíbila lodičku a když jsem v zásahovém, tak kšiltovku.

Jaká jsou pravidla ohledně ženského účesu a uniformy?

Co se nošení uniformy týče, tak máme určitá omezení. Například můžeme nosit pouze plné černé kožené boty bez jakýchkoli ozdob. Nebo třeba i pouze jen černé kožené kabelky také bez ozdob. Prostě nic výrazného nebo jinak barevného. A to platí i pro účesy. Punkerku s barevným čírem v uniformě asi prostě nenajdete.

Můžete nosit k uniformě šperky?

Šperky jsou dovoleny, ale opět ne příliš výrazné. A já s tím souhlasím. Uniforma má být důstojná a velké výrazné šperky - byť při jiné příležitosti by byly určitě nádherné - k ní nepatří.

eSENce ŽEN 2024

Dvanáct úspěšných dam, dvanáct půvabných tváří, dvanáct stránek v kalendáři. To je projekt eSENce ŽEN 2024. Deník ve spolupráci s módní návrhářkou Terezou Sabáčkovou a fotografkou Gabrielou Kalistou vybral dvanáct úspěšných Jihočešek z různých oborů. Tereza Sabáčková jim navrhla krásné šaty, Gabriela Kalista je vyfotila a Deník vyzpovídal. Ze snímků všech žen vznikl kalendář, který si můžete za 590 korun zakoupit v českobudějovickém IGY Centru . Výtěžek z jeho prodeje věnujeme Krizovému centru pro děti a rodinu v Jihočeském kraji.

Jsou mezi jihočeskými profesionálními hasiči nějaké ženy hasičky? Pokud ano, kolik jich je?

Mezi profesionálními hasiči jsou i hasičky. Do nedávna nebylo možné, aby žena byla v přímém výjezdu, ale dnes už je možné i to. Ženy na výjezdu jsou v celé České republice, myslím, zatím asi tři. Žádná z nich není v Jihočeském kraji. My na směně, tedy ve výjezdu, máme jen muže. Ženy máme ale na jiných pozicích a troufám si říci, že je mnohdy dobře, že tam jsou právě ony. Tak, jak jsou muži skvělí u zásahů, tak my ženy zase mnohdy lépe umíme jim dělat tu podporu. A tím myslím od ekonomického zajištění, až po týlové zabezpečení. Máme ženy na tísňových linkách 112 a 150, kde je práce velice náročná. Máme ženy preventistky, které dělají stavební prevenci nebo kontrolní činnost v oblasti prevence. Máme ženy na personálním oddělení, máme právničky, máme ženy na oddělení krizového řízení a ochrany obyvatelstva. Ale stále platí, že hasičina je jednoznačně doménou mužů.

| Video: Youtube

Jaké je pracovat jako žena mezi skoro samými muži?

Já to po těch letech už ani tak nějak moc nevnímám. Když mám relativně klidnější den a jsem v kanceláři, mám okolo sebe ženy a muže tak půl na půl. U zásahů, na cvičeních a podobně jsem pak v naprosté většině mezi muži. Ale to jsou zrovna tak vypjaté situace, kdy není prostor uvažovat, kdo je kdo. Každý tam dělá svoji práci, jak jen nejlíp umí, a víc se neřeší. No … i když … ale jo … když se zamyslím, je to fajn. Pracovat mezi skoro samými muži je dobrý.

Jaké oblékání preferujete mimo práci?

Mimo práci se oblékám nejvíce podle aktuální nálady. Jsem ovlivněná tím, že jsem sportovec a motorkář a že nosím ráda sukně. Kalhoty oblékám málo. Takže sukně nebo šaty, k tomu buď kecky, nebo Martensky, riflová nebo kožená bunda, to je základ. A pak to ladím právě podle těch nálad. Jestli k tomu dám bílou košili nebo triko s nápisem. Jestli sukně bude krátká s punčocháčemi nebo plisovaná pod kolena. A co nosím fakt ráda a už se opravdu těším na zimu, jsou čepice, barety, šály, rukavice - těch mám hodně.

Máte slabost pro nějaké kousky oblečení, případně jaké?

Kromě zmíněných čepic a šál je to prádlo. Mám ráda ten pocit, že ať už pod uniformou, sportovním trikem nebo motorkářskou bundou mám něco hezkého, příjemného.

Jaké líčení je vám blízké?

Líčím se přirozeně. Spoléhám na jemný make-up a řasenku. Když chci nějaké trochu rebelství, použiji rudou rtěnku. Moje maminka mi vždy, když mě vidí v televizi, říká: "Namaluj se pořádně! Jsi tam celá zelená." A přestože se maminky mají poslouchat, v tomto případě si držím svůj přirozený trend.

Jak jste se ocitla mezi hasiči? Snila jste o tomto povolání vždy?

Byla to vlastně hrozná náhoda! Hledala jsem po vysoké škole práci a na úřadu práce visel inzerát, že hasiči hledají operátorku linky 112. Vlastně jsem ani moc nevěděla, co to je, ale mluvila jsem anglicky a německy, což bylo žádoucí, prošla výběrkem a bylo to. Na operačním středisku jsem pak jako operátorka pracovala necelé tři roky a pak se stala mluvčí.