Důvodů našla hodnotící komise řadu. Porotkyně Nataša Bartlová ze Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu například ocenila, jak zde obnovili starý sad. „Je to něco výjimečného, vykáceli nefunkční dřeviny a dosazují tam nové,“ vysvětlila Bartlová.

„Královnou“ jihočeských vesnic se Čížová stala také díky vzhledu, spolkovému životu a přeměně staré usedlosti ve víceúčelové zařízení. Podle starosty Romana Čarka zabodovala obec i tím, že svou práci přišli komisi představit přímo členové spolků. „Vítězství, to je šokující zpráva. Děkuji, je to věc, která mi bere dech,“ reagoval starosta Čarek.

S vesnicicí jsou navíc spokojeni i obyvatelé. Josef Souček, který tu žije 38 let, by neměnil. „Je tu krásně,“ hodnotí. „Máme základní a mateřskou školu, doktora, pekárnu,“ vyjmenoval. Je rád, že se opravily silnice a přibyly domky. Větší péči by věnoval místním částem.

V prestižní soutěži, kterou vyhlašuje ministerstvo pro místní rozvoj, skončil na druhé místě Borotín z Táborska, o třetí příčku se dělí Řepice ze Strakonicka a Mojné z Českokrumlovska. Výsledek překvapil Antonína Brože, starostu Borotína. „Je to příjemná zpráva. Za oceněním stojí spousty hodin práce obětavých lidí,“ řekl. O tom, že třetí příčka připadla Mojnému, se starostka Jana Zoufalá dozvěděla od Deníku. „Že jsme se dostali mezi tři nejlepší, tomu ani nemůžu uvěřit,“ neskrývala dojetí.

 Marcelu Houdkovou z ministerstva nadchlo společenské centrum Ratejna v Řepicích. „Obec tu řídí moderně, ale zároveň udržují venkovskou pospolitost. Je to způsob, jak přitáhnout na venkov mladé lidi,“ řekla.

Soutěž o nejlepší jihočeskou vesnici, kterou vyhrála Čížová na Písecku, stále více láká. Letos se do ní přihlásilo 31 obcí. To je nejvíc od roku 2004. Komise, která adepty na vítězství posuzovala, všechny objela za osm dnů, v každé vsi strávila dvě hodiny. Pořadí vesnic se rodilo těžce. „Bylo to kolektivní rozhodnutí, první místo by si zasloužilo více obcí, každá má nějaké nej. Vítěz ale může být jen jeden a jsme rádi, že jsou tolerována alespoň dvě třetí místa,“ komentoval Josef Bláhovec, předseda desetičlenné hodnotící komise.

Členem komise byl i Jan Jílek, starosta Jankova, který získal vítězství loni. „Uvědomil jsem si, jak má komise obtížný úkol a jak je náročné v soutěži uspět,“ řekl Jílek. Hodnocení pro něj zároveň bylo inspirací, dělal si poznámky nejen jako člen komise, ale také jako starosta. „Zajímavé bylo, jak některé obce řeší odpadové hospodářství, nějaké nápady proberu se členy zastupitelstva,“ dodal.

Místní jídla hitem

Zvláštní kapitolou byly pokrmy, kterými obce hostily komisi. V některých obcích nabídli návštěvě tradiční místní jídla. Porotce zaujaly oslí uši (slané a sladké pečivo) v Úsilném na Českobudějovicku, které zde připravovali přímo před jejich očima, nebo řepické koláče.

Originální recept na pečivo Úsilnému pomohl k čestnému uznání. „Trošku jsme to čekali,“ řekl starosta Pavel Kašpárek. Obec se už několikrát v minulosti soutěže účastnila, ale nyní měla několikaletou přestávku. „Teď to zase zkusíme odsloužit,“ řekl s úsměvem Kašpárek.

Dodal, že by si mohlo Úsilné svou pozici v příštích letech i vylepšit, neboť se má čím pochlubit, například odvodňovací štolou z někdejších stříbrných dolů.
Spolu s oceněním dostanou vítězné obce také finanční příspěvek: 90 tisíc korun pro vítěze, 60 tisíc pro druhého nejlepšího a 30 tisíc pro obce na třetím místě. Podle Jana Jílka, starosty loni vítězného Jankova, však ocenění kromě peněz přinásí také velkou prestiž.

„Zařadili jsme se do rodiny nej obcí v kraji a v lidech to umocnilo hrdost na místo, kde žijí,“ uzavřel.

Čížovským do rozpočtu přibude 90 tisíc korun. Na co je však použijí, starosta Čarek zatím neví.

V klání o nejlepší vesnici kraje zabodovalo také několik obcí z Českobudějovicka. Například Pištín získal Diplom za péči o kulturní dědictví. „Čekali jsme pouze nějaké čestné uznání, tohle je pro nás úspěch, jsme moc spokojení,“ uvedl starosta Jaroslav Havel. Podle jeho názoru zapůsobilo na komisi především to, že jsou ve vsi opravené všechny kapličky.

1. místo – Čížová, Písecko
2. místo – Borotín, Táborsko
3. místo – Řepice, Strakonicko a Mojné, Českokrumlovsko
Modrá stuha za společenský život v obci – Tálín, Písecko
Bílá stuha pro obec, která se aktivně věnuje činnosti mládeže – Sepekov, Písecko
Zelená stuha za péči o zeleň a životní prostředí – Chlumany, Prachaticko
Oranžová stuha za spolupráci obce a zemědělského subjektu – Přeštěnice, Písecko
Diplom za péči o kulturní dědictví – Pištín, Českobudějovicko
Diplom za vzorné vedení obecní kroniky – Orlík nad Vltavou, Písecko
Diplom za vzorné vedení knihovny – Bernartice, Písecko
Čestná uznání
Obci Roseč – Za svědomitou péči o vzhled obce a jejího okolí
Josefu Fichtnerovi z hospody U šesti strun v Zálší za pořádání ojedinělých kulturních akcí
Obci Borovany u Bernartic – Za udržování lidové tradice Barborek
Obci Mičovice – Za neobvyklý podnikatelský záměr samosprávy a obyvatel obce
Obci baráčníků v Pištíně - Za udržování lidových tradic
Starostce Anně Pilátové z obce Babice - Za dlouholetou obětavou práci pro obec a krajský Spolek pro obnovu venkova
Obci Úsilné – za „znovuobjevení“ tradičního receptu na přípravu místního produktu
Obci Radětice – Za revitalizaci veřejných prostranství v obci
Obci Rataje – Za podporu moderních informačních technologií
Spolku Sluníčko v obci Křenovice - Za pestrou práci s dětmi a mládeží
Místní organizaci ČSZ v obci Radimovice u Želče – Za dlouholetou tradici pořádání zahrádkářských výstav
Neformálnímu sdružení Smilovohorských žen v obci Smilovy Hory – Za navazování na staré zvyky a vytváření nových způsobů setkávání a zábavy
Paní Marii Jelínkové v obci Božetice – Za vzorné vedení knihovny a kroniky a za používání nejmodernějších informačních technologií
Obci Nadějkov – Za podporu cestovního ruchu v regionu
Vejrovskému zemanství v obci Branice – Za zřízení muzea Prohledárium
Obci Nerestce – Za vzornou údržbu veřejné zeleně
Obci Horosedly – Za vydání knihy o historii rodů a nemovitostí v obci
Městu Mirotice – Za propagaci významných rodáků
Starostovi Tchořovic Josefu Končílekovi – Za dlouholetou péči o obec
Obci Strunkovice nad Blanicí– Za pořádání neobvyklé výstavy fotografií Fotky na provázku